21 června 2018

Kolovýlet

Pěkný čtvrteční večer .

Konečně se mi snad povede napsat pár řádků k našemu výletu na kolech.
Ke skupince místních jsme se přidali už minulý rok  a to jsme byli na Mácháči.
S vozíkem nebo kočárkem za kolem pro dvě děti to tenkrát byl trochu očistec, hlavně pro mého muže, který je  vláčel (někdy doslova) celou cestu ze Starých splavů na hrad Houska včetně nemalého zabloudění.
Letos jsem tedy vozík vyfasovala já:-).

ilustrační foto z první zkoušky tady kousek od nás v Ratboři Chateau Kotěra.


Ale neděste se, vyfasovala jsem k tomu i kolo na elektropohon.
Pravda ze začátku jsem k tomuto typu cyklistiky s šidítkem byla trochu skeptická, ale pokud člověk na kole jede opravdu tak 3krát za rok a chce držet krok s partou a chce ( nebo musí) s sebou vzít děti, je tohle výborné řešení.
Protože pokud se chci dřít, tak můžu, ale všechny kopce a to i ty opravdu strmé a v terénu s double zátěží ve vozíku jsem vyjela levou zadní (no dobře  musíte ty zadní použít obě, to jo).
V tom terénu jsem měla jediný problém, musela jsem hodně křičet na všechny přede mnou že jedu a byla jsem vděčná za to , že mi ustoupili.
Kdyby ne, obávám se že bychom díky vozíku skončili všichni dole v rybníce, protože po seskočení z kola v kopci bych tu mojí drobť plus kolo asi neudržela.

No ale teď už k výletu.
V pátek v domluvený čas jsme vyrazili směr nádraží Kolín.
Tam je trošku problém s dopravením naší famílie na patřičný perón, protože pokud chcete použít výtah tak si to prý musíte objednat 48 hodin předem :-))).

Vzali jsme vše do rukou a protože vlak měl stejně nějakých 20 minut zpoždění na perón jsme se dostali včas.
Po příjezdu vlaku nastal kalup, měli jsme místenky a rezervé na kola, ale vagony byly řazeny jinak než bylo v plánu a tak po vystoupení všech cestujících a po tom co průvodčí vzadu zapískal aniž by byl ve vlaku kdokoli z nás  nebo kolo, trochu jsme začali zmatkovat a hrnuli sebe i kola do vlaku kudy se dalo.

Myslím, že i s dětmi nás bylo 13, ale kupodivu jsme se nakonec sešli a i kola se přeházela tam kam patřila.


Na začátku cesty prcky zabavil časopis o vláčcích se samolepkami, ale asi po půl hodině nastala diskotéka ve velkým stylu a já byla vděčná za to , že máme kupé a dá se zamknout:-).

Vystoupili jsme v Břeclavi a hurá do kempu.

Byli jsme ubytovaní TADY .
Pokud kliknete na stránky autokempu Apollo, jsou trochu retro.
A retro byl i celý kemp :-).
Měli jsme nejlevnější chatky, takže jen 5 postelí, skříň bez dveří, stůl a lednice s varnou konvicí, které jsme nevyužili. 
Retro byla i noc, kdy mi za hlavou vyhrávala parta lidí od vedle hity devadesátých let, ale musím uznat, že jsem se vyspala celkem dobře. 

Děti byly ze supermega letiště nadšené:-))).


Tohle byla naše ulice a kupodivu jsme se domů vrátili všichni.
První večer , šel muž pro něco k jídlu a pití a děti mu odešly z restaurace sami za mnou.
Zvlášť.
Nejdřív přišel nadšený a udýchaný Max, říkala jsem si, že asi taťkovi utekl cestou zpět napřed, když se z jiného kouta kempu za pár minut vyřítila Anna a s úsměvem od ucha k uchu mě objímala a křičela mami našla! mami našla!, začala jsem pochybovat.
Vzápětí se s dalšího konce ulice přiřítil trochu barvy zbavený muž a když zahlédl prcky u chatky byla ta rána, jak mu spadl kámen ze srdce, slyšet široko daleko.
Děti jsou borci.
Já šla potom na WC a nemohla jsem trefit k naší chatce:-).




Když jsme tedy další den vyrazili už všichni na snídani, byla jsem ráda , že hned u restaurace bylo pískoviště.

Bratři se tam trochu vyřádili na své malé sestřičce a my si užili retro snídani.
A pozor, předem varuji příznivce života #bezobalu a #zerovaste, že by z naší snídaně mohli mít nervový otřes :-).





Jojo, alespoň ten tácek byl papírový a lžičky se nám za trest krásně rozpouštěly v turecké kávě:-).
Příště beru kamkoli vlastní kelímky !

No a pak už se vyrazilo na kolech na pohodovou jízdu Lednicko-valtickým areálem.
Moc fotek nemám, protože jsem buď jela na kole a nebo hlídala prcky a nestíhala fotit:-).


Tady jedna fotka hned po tom co jsme vyrazili na cestu.



A tady další těsně před tím než mi došla baterka v telefonu.

V každém případě projet si nebo projít tyhle trasy kolem Lednice a Valtic určitě stojí za to.
Ideální je spojit to ještě s návštěvou vinného sklípku, ale to je pak lepší bez prcků.
Pěkný přehled kam a jak najdete TADY.

Večer jsme se vrátili s Andulkou s teplotou.

Anička to ale v noci nějak vyspala a druhý den jsme před odjezdem vyrazili ještě navštívit minaret.
V Lednickém areálu se nesmí jezdit na kole, takže kola musíte vodit, nebo je někde zamknout.
A my jsme si pro cestu k minaretu vybrali ještě kousek lodí.
No jo, ale vzali jsme s sebou ten kočárek za kolo a v lodi na něj nebylo místo.


Celou cestu jsem trnula aby jsme nepluli pod nějakou nízkou větví :-))).


U minaretu jsme se občerstvili a pak to vzali procházkou zpět k zámku .



Chvíli se nabízela možnost , že pojedu s dětmi kočárem taženým koňmi.
Ale necháme to na jindy.
Nemusíme přeci zvládnout všechny dopravní prostředky během jednoho víkendu a nebo 14ti dnů, protože za necelý týden letíme do Holandska.
Tak vlak , kola a loď jsou na jeden víkend až až :-))).



Děti nakonec kočárem jeli, ale zapřažen byl muž a evidentně cválal dobře.



Já jsem si cestou od minaretu k zámku fotila okolí a kochala se a úplně jsem se viděla sedět někde na břehu se skicákem a barvami :-))).









Ale to zas někdy příště:-).


Domů už jsme dojeli v pohodě.
V Břeclavi mají na perónech funkční výtahy a protože Max převzal štafetu a vezl si domů teplotu, skoro celou cestu prospal.

Tak tolik z našeho výletu. 
A protože máme brzy zase odjet, dnes jsou prťat doma s kašlem a rýmou a mě škrábe v krku taky.

Tak snad to brzy rozchodíme.

Mějte se krásně!

12 komentářů:

  1. V Lednici je krásně, jezdíme tam rádi. I přes zdravotní komplikace hezký výlet ;)

    OdpovědětVymazat
  2. Tedy Lucko prima zážitky....a ať vás všechny nechají zdravotní problémy odjet na dovču......

    OdpovědětVymazat
  3. Super výlet, děkuji za reportáž, asi si tam vyjedu s dětmi i sama.

    OdpovědětVymazat
  4. Super reportaz,ta Morava stoji i za to retro i non zero waste...Chapu,ze je to složitější,nicmene to jsou ty třešničky na dortu😇.Děkuji a mejte se sedmikrasne.JP

    OdpovědětVymazat
  5. Vytah v Koline me pobavil...Husty😊.Tesim se na dalsi reportaze.JP

    OdpovědětVymazat
  6. Krásná reportáž, také se tam letos chystáme:-)

    OdpovědětVymazat
  7. Před lety jsme v Lednicko-valtickém areálu byi také a byli jsme nadšení. Určitě se tam plánujeme někdy vrátit :)

    OdpovědětVymazat
  8. Luci krásné fotky i zážitky.Moc držím palce ať jste zdraví a těším se na reportáž z Holandska.

    OdpovědětVymazat
  9. Super reportaž z krasneho vyletu,a přeji at se Vam vyhnou nemoci a Holandsko at si take užijete,těším se na další foto z cest,dae

    OdpovědětVymazat
  10. Á tak to jste byli u nás, jsem z Valtic. Kdysi ten kemp a rybník býval natřískaný, hlava na hlavě, jako děcka jsme tam jezdívali lesem. Teď ani nevím, jestli se tam dá koupat....
    Zdravím. Johana

    OdpovědětVymazat
  11. Luci, napište knihu a vymalujte vašimi obrázky z cest.Fotíte hezký a zajímavě, ale vaše barvité vyprávění nemá chybu. Vždy se pobavim a nemůžu se odtrhnout .Určitě by šla na dračku :)A moc vad zdravím.Eva Z.

    OdpovědětVymazat
  12. Pardon, má tam být vás.

    OdpovědětVymazat