Sbohem ...
...náš parťáku ❤️ Minulý týden odešel pejsek mé sestry. Pro někoho to může být „jen pes“, ale každý, kdo někdy sdílel svůj život se čtyřnohým parťákem, ví, že je to mnohem víc. Dvanáct a půl roku byl součástí její rodiny, každodenního života i všech obyčejných okamžiků, které se časem stanou těmi nejcennějšími vzpomínkami. Byl ale i součástí našeho života. Naše děti s ním vyrůstaly, doprovázel nás na procházkách, výletech i rodinných setkáních. Když jsem začala vybírat fotografie do tohoto článku, uvědomila jsem si, kolik společných chvil s námi vlastně prožil. Poslední dny pro mou sestru nebyly jednoduché. Ztratit člena rodiny vždy bolí, a o to víc, když jste si tak blízcí. Jsem vděčná, že jsem mohla být v těch nejtěžších chvílích nablízku, vyslechnout ji, obejmout ji a alespoň trochu jí tu bolest pomoci nést. Někdy totiž nejde nic napravit. Můžeme jen být spolu. A právě to má často největší hodnotu. Dvanáct a půl roku je dlouhá doba. Přesto mám pocit, že utekla až neuvěřitelně rychle...
Lucka, to vaše zlatíčko je ako andelíček....krásny deň /hádam sa k nám leto ešte vráti /.....u nás v Bratislave je teraz cca 15 stupňov :-(
OdpovědětVymazatEva
špagety máme taky rádi..a obrázky jsou krásné!
OdpovědětVymazatFin konst av finaste barnet:)
OdpovědětVymazatkram ha det bäst!
CC
s cesnakom, jablkom a parmezanom? mozes mi napisat postup pripravy? :) parvezan som este nejedla, je dolezite aby to bol prave on? diky :) sima
OdpovědětVymazat