Pohyb...
...je lék! Krásný den přeji! Dnes se zase vrátím k tématu péče o tělo a vlastně i o duši. S trochou pohybu jsem začala letos v dubnu. Šla jsem do toho pomalu, ale pravidelně, a postupně jsem přešla od procházek i k pravidelnému běhání. Z původních procházek z donucení se stalo těšení na tu svoji hodinku pohybu, za každého počasí. Nepřestala jsem ani po zjištění, že se mi vrátila rakovina. Vlastně po zjištění diagnózy a před operací se pro mě pohyb stal obrovskou kotvou a trochu si myslím, že i díky tomu jsem se po operaci dala hodně rychle zase do kupy, a to hlavně psychicky. Na začátku byla kila navíc a věčná únava. Je pravda, že ta únava mohla být také trochu symptomem rostoucího nádoru v mém těle, ale pořádně to nevím. Stejně tak to mohlo být právě kily navíc, celkovou nespokojeností se sebou a se životem nebo jídelníčkem, ve kterém bylo rozhodně víc cukru než proteinů. Po přestěhování jsem začala opět s pravidelným pohybem. Je skvělé, že bydlím na místě, kde je to pro běhání, choze...
