Děkuji...
...nejsem na to sama. Dnes jsem zažila něco, co jsem opravdu nečekala. Po zveřejnění minulého článku mi několik lidí poslalo finanční příspěvek. Když jsem článek psala, chtěla jsem jen dát vědět, co se v mém životě děje. Nenapadlo mě, že se najdou lidé, kteří se rozhodnou mě podpořit i tímto způsobem. Nevím, jestli dokážu vyjádřit, jak moc si toho vážím. Nejde jen o peníze. Jde o pocit, že na člověka někdo myslí. Že jeho slova mají smysl. Že na některé cesty nemusí jít úplně sám. Děkuji každému, kdo četl, sdílel, napsal zprávu nebo přispěl. Dnešní den mi připomněl, kolik dobra mezi lidmi pořád je. Možná je úsměvné, že odkaz na „kafíčko“ jsem měla připravený spíš do budoucna. Na dobu, kdy se blog zase více rozjede a já budu mít prostor pravidelně přinášet tipy, návody, recepty, zkušenosti a další obsah, který by mohl být pro čtenáře užitečný. Nenapadlo mě, že ho někdo využije právě teď. O to větší vděčnost cítím. Děkuji za důvěru, podporu i za to, že se ke mně vracíte. A ano, v psa...
Hm, Luci, vypadá to výtečně! Tohle můžu. :) Určitě jste si pochutnali. :)
OdpovědětVymazatTak se poznají lidé s dobrým vkusem:-D Vidím, že se nejen můžeme sejít v Ikea u látek, ale i u dobrého jídla v Chateaux Kotěra. Dobrá kuchyně a v originálním prostředí!
OdpovědětVymazat