Máme to černé na bílém...

...marodíme s chřipkou , teda hlavně Adík a taky babička , se kterou jsme trávili sobotní dopoledne.

Po téměř probdělé noci, jsme vyrazili navštívit naší paní doktorku a ani jsme nemuseli čekat v čekárně!

Proč?

Protože hned u vchodu nás odchytila paní z krajské hygienické stanice s tím, že shání dítě , které má začínající respirační onemocnění...Adam , který hřál na dálku a oči měl jak angorák a z nosu mu teklo jako z okapu byl označen , jako vhodný exemplář.

A tak nás vzali hned , ale něco za to...Adík musel vydržet výtěry z krku a nosu a odběr krve...ale byl statečný!

Teplota mu slezla z hodnot kolem 39,5 stupně až odpoledne...a protože celý den byl v horečkách , hodný, poslušný , klidný a hodně spal...unavená maminka si trochu zavzpomínala...

... na jednu ze svých prvních lásek :-)

Jeho plakáty jsem měla po celém pokoji a moje máma to velmi těžce nesla :-)))

Ten film jsem viděla tolikrát, že bych se za to číslo možná mohla stydět :-)...ale i tak mě vždycky baví. Po odchodu vynikajícího Patricka , ty scény prožívám snad ještě víc, ale s úplně jinými pocity..."myslím", že dnes už si "nemyslím" , že bez Johnyho nedokážu žít :-)

A co vy? Taky máte nějaký film, který můžete vidět stále dokola?

Přeji pěkný večer!