Oblíbené křeslo...
...aneb touha mít svoje místo! Krásný den přeji! Pořád někde čtu nebo slyším v rádiu, že počasí bude čím dál lepší. Už bych si moc ráda dala to svoje odpolední kafe venku na sluníčku, ale zatím to tak úplně nevypadá – a teplo si představuju přece jen trochu jinak. A tak si zatím kafe dopřávám v teple domova. V patře máme prostor, kde mám svoji pracovnu, a já jsem konečně dostala chuť se jí trochu pověnovat. Udělat si tam příjemno. Tak, abych tam měla chuť si sednout třeba právě s kafíčkem a jen tak být. Zdaleka to ještě není tak, jak bych si představovala, ale už teď vím, že je tam příjemně a že to postupně doladím. Myslela jsem, že touhu mít svoje oblíbené křeslo jsem zdědila po taťkovi. Vždycky měl to svoje místečko. Nepotrpěl si tolik na design, spíš na praktičnost – aby bylo kam odložit ovladač od televize, kam složit noviny a aby dosáhl bez obtíží na stůl pro něco dobrého :-). Křeslo měl v poloze, která sice úplně nelahodila oku, ale vždycky poznal, když se s ním pohnulo. Mamka má...
Adámek je po mamince, to je hezký! :-)
OdpovědětVymazatŽárovka se mi nad stolem líbí, hezky jsi to doladila do černo-bílo-kousek přírodního.
Malý je moc šikovný a hezky se vám to rýsuje-krása!!
OdpovědětVymazatLucko, moc se mi u vas libi. Zarovku bych nechala a nebo bych si tam dokazala predstavit jeste nejakou industrialni lampu, to by vytvorilo prima kontrast. A Adamek je opravdu sikula, dekorace se mu moc povedla. Hezky den, Katerina
OdpovědětVymazatZdravím holky , jojo Adík je šikula :-). Tak asi tam žárovka zatím zůstane :-). Díky a krásné dny!
OdpovědětVymazat