Oblíbené křeslo...
...aneb touha mít svoje místo! Krásný den přeji! Pořád někde čtu nebo slyším v rádiu, že počasí bude čím dál lepší. Už bych si moc ráda dala to svoje odpolední kafe venku na sluníčku, ale zatím to tak úplně nevypadá – a teplo si představuju přece jen trochu jinak. A tak si zatím kafe dopřávám v teple domova. V patře máme prostor, kde mám svoji pracovnu, a já jsem konečně dostala chuť se jí trochu pověnovat. Udělat si tam příjemno. Tak, abych tam měla chuť si sednout třeba právě s kafíčkem a jen tak být. Zdaleka to ještě není tak, jak bych si představovala, ale už teď vím, že je tam příjemně a že to postupně doladím. Myslela jsem, že touhu mít svoje oblíbené křeslo jsem zdědila po taťkovi. Vždycky měl to svoje místečko. Nepotrpěl si tolik na design, spíš na praktičnost – aby bylo kam odložit ovladač od televize, kam složit noviny a aby dosáhl bez obtíží na stůl pro něco dobrého :-). Křeslo měl v poloze, která sice úplně nelahodila oku, ale vždycky poznal, když se s ním pohnulo. Mamka má...
Červíkový koláč zní dobře:-)Ale hlavně Lucinko Adámkovi brzké uzdravení!!!!A krásný pobyt u babičky a dědy!
OdpovědětVymazatMilá Luci,
OdpovědětVymazatvy to máte všude tak krásný. Doma i u prarodičů. Stylový děvče se zkrátka nezapře, viď? ;-)
P.S. Ramínka jako věšák na časopisy - to miluju!
Vivi
Míšo díky, Adík už se zdá být v pořádku:-)
OdpovědětVymazatVivi dík :-) No jasně !