Děkuji...
...nejsem na to sama. Dnes jsem zažila něco, co jsem opravdu nečekala. Po zveřejnění minulého článku mi několik lidí poslalo finanční příspěvek. Když jsem článek psala, chtěla jsem jen dát vědět, co se v mém životě děje. Nenapadlo mě, že se najdou lidé, kteří se rozhodnou mě podpořit i tímto způsobem. Nevím, jestli dokážu vyjádřit, jak moc si toho vážím. Nejde jen o peníze. Jde o pocit, že na člověka někdo myslí. Že jeho slova mají smysl. Že na některé cesty nemusí jít úplně sám. Děkuji každému, kdo četl, sdílel, napsal zprávu nebo přispěl. Dnešní den mi připomněl, kolik dobra mezi lidmi pořád je. Možná je úsměvné, že odkaz na „kafíčko“ jsem měla připravený spíš do budoucna. Na dobu, kdy se blog zase více rozjede a já budu mít prostor pravidelně přinášet tipy, návody, recepty, zkušenosti a další obsah, který by mohl být pro čtenáře užitečný. Nenapadlo mě, že ho někdo využije právě teď. O to větší vděčnost cítím. Děkuji za důvěru, podporu i za to, že se ke mně vracíte. A ano, v psa...
S těmi zubařemi souhlas-až donedávna,kdy jsem narazila na úžasnou zubařku:-)Já si z dětství pamatuji,že jsme zubařku měli vždy ve škole a šla najednou celá třída,každý z nás se třásl prorotže to tam bylo ošklivé a smrdělo to tam-brrr!Pak si ty co měli kazy nechala a postupně nás volala-já byla většinou mezi kazy a to skučené vrtačky a jiných nástrojů když nebyly vedle v místnosti dveře vůbec nebylo příjemný a pak jak odtamtud každý šel s pláčem-no tak já to měla asi z toho!
OdpovědětVymazat...no jo tak tohle si úplně vybavuju...brr! Krásné dny bez zubařů!
VymazatLucko,
OdpovědětVymazattak to moje devítiletá dcerka u zubaře vyvádí . Hrozně se bojí injekce a tak poslední trhání o prázdninách se po boji 3 ku jedné , dcerka si prostě injekci píchnout nedala a tak šel zub ven bez ní.
Nakonec já skončila s nohama nahoře v čekárně a dcerka byla za velkou hrdinku .
Já se zubaře , ani injekce nebojím, i když jsem také zažila ty školní léta, co popisuje Míša ;-)
A z čeho já mám strach ?
Asi to není nic konkrétního , no myšky moc nemusím, ale pavouky chytám denně běžně ;-)
Ale je to spíš strach o blízké, z nemocí, reakcí ostatních lidí ,....
...Ilono, tak nevím...ale ten zážitek s injekcí a následné tahání nervů bez injekce mám taky...dnes bych si nejraději nechala dát nějakou injekci u zubře hned v čekárně :-))). No a tvoje další obavy , máme asi všichni a ty jsou narozdíl od pavouků a zubařů opodstatněné! Přeji krásné dny a co nejmíň obav !
VymazatTak já hlásím, že už se nebojím. Nebojím asi deset let, kdy jsem se dostala k pani doktorce-zubařce, která mi vždy ochotně sama vysvětlí co mi bude dělat a proč. A také jestli to píchne, štípne nebo bude nepříjemné. A tak ji poslouchám a ona zatím koná svou práci. No a také, chodím pravidelně jednou za půl roku, takže průserům předcházím :o)
OdpovědětVymazatPodzimní dekorace do oken dodávají domovu útulnost a krásně dotvářejí atmosféru. Je skvělé, jak jste se se ségrou podělily o společný čas, i když návštěva zubaře může být stresující. Obdivuji, jak Adam zvládl svou návštěvu bez strachu, zatímco vy jste se potýkala se svými obavami. To mi připomíná, jak důležité je přenášet klid na děti. Co se týče pavouků, chápu vás—někdy máme strach bez důvodu. Mimochodem, v takových chvílích by se skvěle hodily rolety den a noc v systému KOMPLET, které by vám zajistily soukromí a pohodlí. Přeji vám krásný večer a pohodový pátek!
OdpovědětVymazat