Oblíbené křeslo...
...aneb touha mít svoje místo! Krásný den přeji! Pořád někde čtu nebo slyším v rádiu, že počasí bude čím dál lepší. Už bych si moc ráda dala to svoje odpolední kafe venku na sluníčku, ale zatím to tak úplně nevypadá – a teplo si představuju přece jen trochu jinak. A tak si zatím kafe dopřávám v teple domova. V patře máme prostor, kde mám svoji pracovnu, a já jsem konečně dostala chuť se jí trochu pověnovat. Udělat si tam příjemno. Tak, abych tam měla chuť si sednout třeba právě s kafíčkem a jen tak být. Zdaleka to ještě není tak, jak bych si představovala, ale už teď vím, že je tam příjemně a že to postupně doladím. Myslela jsem, že touhu mít svoje oblíbené křeslo jsem zdědila po taťkovi. Vždycky měl to svoje místečko. Nepotrpěl si tolik na design, spíš na praktičnost – aby bylo kam odložit ovladač od televize, kam složit noviny a aby dosáhl bez obtíží na stůl pro něco dobrého :-). Křeslo měl v poloze, která sice úplně nelahodila oku, ale vždycky poznal, když se s ním pohnulo. Mamka má...







Drž se, Lucí. Naštěstí jsou jen instantní :o)
OdpovědětVymazatBráchům to moc sluší.
pa, Monča
No ja si tieto ich MNOHÉ živôtiky stále odžívam v tom mojom živote...plnom detí..., bohaté, rozmanité, prapodivné, bláznivé, aj zničujúco špecifické...a niekedy ani neviem kto som, koľkého je, aké počko je....a bez možnosti instantnosti...ale Luci však je TOTO život :-)...ten pravý, a chcem veriť, že takto ho prijímaš aj ty, kus života zo života tvojho muža, zo života jeho detí a so všetkým a všetkými, ktorí k tomu patria :-))))
OdpovědětVymazat...ináč by tieto fotky , momentky vášho života a domova nemali ani TO PRAVÉ čaro...
Moc pěkné fotky a Váš blog je perfektní,prostě ze života.,jsem opravdu nadšená.
OdpovědětVymazatMějte pěkné dny.Renča
Luci, obivuji a smekam..nas je tu ted na Floride dohromady 6 a je to poradny rachot, kdyz zacnou holky radit., tak to stoji opravdu za to...a to jsou navic jen holky ...uzivejte si krasne leto..Inka
OdpovědětVymazat