poslední místo...

...kam si můžu něco vystavit

Přeji prima pátek!

Nejprve díky za zajímavé komenty k předchozímu článku.
Kdybych psala blog tak před 20 ti lety a víc, tak by byl asi o módě, opravdu  hodně mě to tenkrát bavilo, dnes se sice ráda pěkně obléknu, ale rozhodně to nejsou ani poslední trendy ani výstřelky proti proudu.
Beru si na sebe věci ve kterých se sama sobě líbím ...
...tedy většinou.
Pokud odcházím z domu a tak nějak vím, že mi něco neladí (podlé mého gusta), dost to ovlivní moji náladu:-).
Navíc, platí pravidlo, že pokud musím narychlo, třeba do obchodu , nenamalovaná, neupravená, unavená a nas...(naštvaná) zaručeně potkám někoho, koho jsem dlouho neviděla a nebo někoho, koho takhle potkat rozhodně nechci ... ale to je život :-))).

A protože právě minulý rok jsem takhle odcházela nějak moc často, letos bych se zase ráda vrátila ke svému normálu :-).

Ale musím uznat, že v souvislosti s komentáři, bych svůj výběr kabelky k botám, shrnula
slovy Xindla x ...
...ještě jsem nebyla in a už jsem retro  :-))).

Třeba bude letos na téma "my style" víc článků, ale neslibuju, spíš ...
...sama bych ráda.




Ještě včera večer, když jsem se vrátila ze sauny, jako nová, jsem se těšila jak se vyspím.
Ale už při prvním zakašlání Maxe, mi bylo jasný, že ne.
Maminky, co mají zkušenost s laryngitidou, vědí o čem mluvím .
Krátce po půlnoci jsem váhala, jestli pojedeme na pohotovost  nebo ne.
Naštěstí mrazivé počasí venku asi trochu pomohlo a tak jsme nasadili čepice, šály a s otevřeným oknem nad hlavou, jsme to doklepali do rána.

Stopy po večerním relaxu jsem ráno v zrcadle hledala marně, odvoz Adama do školy patřil k těm odchodům popsaným výše , kdy nechci nikoho potkat :-), ale zase díky za vhodné počasí na čepici.

Dnes dostal Max sirup přes den na odkašlávání, večer na zklidnění a spí v nejstudenější místnosti, tak uvidíme.

Ale konečně k tématu...

...kaktusy a dřevo , to já můžu.

Tahle komoda v podkroví je asi jediné místo kam si ještě můžu něco vystavit, aniž by to podlehlo zkáze zvané MaxaAnna :-).

Kromě živých kaktusů ve skleníku, kterým se v podkroví daří výborně, tam mám porcelánové bílé dekorace a dvě vázy ve tvaru kaktusu.

A pod stromeček jsem dostala novou dřevěnou sadu kuželů, autorem je holandský umělec Bé Ketelaar.

Holandská babička mi tím udělala velkou radost.

Teď si jdu sednout s mužem ke krbu, dám si skleničku vína , aby se mi dobře spalo a budu doufat v klidnou noc.

Mějte pěkný páteční večer a prima víkend!