Přeskočit na hlavní obsah

Poslední příspěvek

Pohyb...

...je lék! Krásný den přeji! Dnes se zase vrátím k tématu péče o tělo a vlastně i o duši. S trochou pohybu jsem začala letos v dubnu. Šla jsem do toho pomalu, ale pravidelně, a postupně jsem přešla od procházek i k pravidelnému běhání. Z původních procházek z donucení se stalo těšení na tu svoji hodinku pohybu, za každého počasí. Nepřestala jsem ani po zjištění, že se mi vrátila rakovina. Vlastně po zjištění diagnózy a před operací se pro mě pohyb stal obrovskou kotvou a trochu si myslím, že i díky tomu jsem se po operaci dala hodně rychle zase do kupy, a to hlavně psychicky. Na začátku byla kila navíc a věčná únava. Je pravda, že ta únava mohla být také trochu symptomem rostoucího nádoru v mém těle, ale pořádně to nevím. Stejně tak to mohlo být právě kily navíc, celkovou nespokojeností se sebou a se životem nebo jídelníčkem, ve kterém bylo rozhodně víc cukru než proteinů. Po přestěhování jsem začala opět s pravidelným pohybem. Je skvělé, že bydlím na místě, kde je to pro běhání, choze...

Je tady...

...můj oblíbený měsíc.



Přeji krásnou středu!

Včera jsme měli den blbec.
Začalo to ráno vydatným deštěm, který mi celkem zkazil náladu a tak jsem ani neodvezla Maxe do školky, ale zatopila v kamnech a zůstali jsme doma.
Pak jsme jeli k babičce, kde nám Andulka usnula, snažila jsem se po obědě uspat i Maxe , ale když už to vypadalo, že zabere volali mi ze školky kvůli Adamovi :-))), jo správně, že je Max doma jsem nahlásila, ale Adam to nevěděl a protože si zrovna včera naplánoval, že budou po škole u kámoše, který bydlí kousek od školky a zapoměl si klíče od domu ve škole, chtěl si Adam zkrátit čekání na kamaráda návštěvou bráchy.
Tak mi paní učitelka raději volala, abych věděla já, kde mám děti:-))).
Max už nezabral a tak jsme vyrazili domů.
Cestou mi opět urputně zvonil telefon, kluci už sice měli klíče, ale nešlo jim odemknout , mamince se nedovolali a nevěděli co dělat.
Když už jsem byla na cestě, řekla jsem jim, že pro ně zajedu.
U domu jsem se sešla i s maminkou kámoše, které se dovolali, bez problémů odemkli a nakonec tedy po dlouhých dohadech zůstali tam.
To už mě zase naháněl soused se kterým jsem byla domluvená že mi přijde pomoct na zahradě, že už tu čeká a já nikde. 

No a někde mezitím mi ještě volala pošta, že pro mě mají balík, dohodli jsme se že ho nechají někde u dveří nebo na okně, ale to jsem si vzpomněla až večer a tak pak obíhala dům a hledala.
Došel nám balíček od babičky z Holandska, který měl dorazit před velikonocemi.

Dnešek začal o dost líp a hlavně se sluníčkem, doufám, že se v dobré náladě ponese celý den:-).

Už je tu zase období, kdy stačí vyběhnout z domu a hned mám něco do vázy:-).


Konečně jsem taky odvezla šicí stroj do servisu  a snad někdy během příštího týdne by mohl být opravený. Samozřejmě mám milion nápadů co bych zrovna teď potřebovala ušít :-).



Mám radost z každého slunečního paprsku a z toho že můžeme mít okna dokořán.



Mějte krásný a pohodový den!


Komentáře

  1. krásné barvičky :) Ta modrá s bílými puntíky je odkud prosím :)
    Martina

    OdpovědětVymazat
  2. Lucko,i já měla den blbec!V práci jsem nestíhala,mobil se seknul a už nerozchodil-reklamace,od včera hledáme Šímovu bundu,...ale dnes už je za okny zase jaro:-)

    OdpovědětVymazat
  3. Krasne latky a z nich (budou) uzasne veci ... nemohu se dockat ;-)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Děkuji, že mi dáváte vědět , že tu jste. Lucie