Přeskočit na hlavní obsah

Poslední příspěvek

nabírá to...

...na obrátkách . Krásný den přeji. Venku se nás počasí snaží usmažit. Ta vedra mi dávají zabrat. Čím dnešní psaní začít? Asi bude trochu nesourodé, protože se toho děje opravdu hodně najednou :-). Na jednu stranu je fajn, že všechno pěkně odsejpá, ale na druhou stranu se začínám cítit dost pod tlakem. V úterý, kdy bylo doslova peklo na zemi, jsem byla na scintigrafii skeletu. Víte, na různá vyšetření kvůli téhle, řekněme strašidelné, diagnóze jezdím už asi šest let. A teď se něco změnilo. Za ty roky jsem vždycky jela jen k lékaři, jako tunelem. Vyřídit, co je potřeba, a zase domů. Tentokrát jsem měla po aplikaci radioaktivní látky dvě hodiny času. Dřív bych je proseděla v čekárně, maximálně zašla do parku a v hlavě měla jen čekání. Tentokrát jsem se šla projít, obdivovala domy a jen tak vnímala lidi kolem sebe i atmosféru parného léta v hlavním městě. Nakonec mě ale nesnesitelné horko zahnalo na kávu do klimatizovaného obchodního centra. Čekání na výsledky mě upřímně už tolik nedrtí. ...

Je tady...

...můj oblíbený měsíc.



Přeji krásnou středu!

Včera jsme měli den blbec.
Začalo to ráno vydatným deštěm, který mi celkem zkazil náladu a tak jsem ani neodvezla Maxe do školky, ale zatopila v kamnech a zůstali jsme doma.
Pak jsme jeli k babičce, kde nám Andulka usnula, snažila jsem se po obědě uspat i Maxe , ale když už to vypadalo, že zabere volali mi ze školky kvůli Adamovi :-))), jo správně, že je Max doma jsem nahlásila, ale Adam to nevěděl a protože si zrovna včera naplánoval, že budou po škole u kámoše, který bydlí kousek od školky a zapoměl si klíče od domu ve škole, chtěl si Adam zkrátit čekání na kamaráda návštěvou bráchy.
Tak mi paní učitelka raději volala, abych věděla já, kde mám děti:-))).
Max už nezabral a tak jsme vyrazili domů.
Cestou mi opět urputně zvonil telefon, kluci už sice měli klíče, ale nešlo jim odemknout , mamince se nedovolali a nevěděli co dělat.
Když už jsem byla na cestě, řekla jsem jim, že pro ně zajedu.
U domu jsem se sešla i s maminkou kámoše, které se dovolali, bez problémů odemkli a nakonec tedy po dlouhých dohadech zůstali tam.
To už mě zase naháněl soused se kterým jsem byla domluvená že mi přijde pomoct na zahradě, že už tu čeká a já nikde. 

No a někde mezitím mi ještě volala pošta, že pro mě mají balík, dohodli jsme se že ho nechají někde u dveří nebo na okně, ale to jsem si vzpomněla až večer a tak pak obíhala dům a hledala.
Došel nám balíček od babičky z Holandska, který měl dorazit před velikonocemi.

Dnešek začal o dost líp a hlavně se sluníčkem, doufám, že se v dobré náladě ponese celý den:-).

Už je tu zase období, kdy stačí vyběhnout z domu a hned mám něco do vázy:-).


Konečně jsem taky odvezla šicí stroj do servisu  a snad někdy během příštího týdne by mohl být opravený. Samozřejmě mám milion nápadů co bych zrovna teď potřebovala ušít :-).



Mám radost z každého slunečního paprsku a z toho že můžeme mít okna dokořán.



Mějte krásný a pohodový den!


Komentáře

  1. krásné barvičky :) Ta modrá s bílými puntíky je odkud prosím :)
    Martina

    OdpovědětVymazat
  2. Lucko,i já měla den blbec!V práci jsem nestíhala,mobil se seknul a už nerozchodil-reklamace,od včera hledáme Šímovu bundu,...ale dnes už je za okny zase jaro:-)

    OdpovědětVymazat
  3. Krasne latky a z nich (budou) uzasne veci ... nemohu se dockat ;-)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Děkuji, že mi dáváte vědět , že tu jste. Lucie