Oblíbené křeslo...
...aneb touha mít svoje místo! Krásný den přeji! Pořád někde čtu nebo slyším v rádiu, že počasí bude čím dál lepší. Už bych si moc ráda dala to svoje odpolední kafe venku na sluníčku, ale zatím to tak úplně nevypadá – a teplo si představuju přece jen trochu jinak. A tak si zatím kafe dopřávám v teple domova. V patře máme prostor, kde mám svoji pracovnu, a já jsem konečně dostala chuť se jí trochu pověnovat. Udělat si tam příjemno. Tak, abych tam měla chuť si sednout třeba právě s kafíčkem a jen tak být. Zdaleka to ještě není tak, jak bych si představovala, ale už teď vím, že je tam příjemně a že to postupně doladím. Myslela jsem, že touhu mít svoje oblíbené křeslo jsem zdědila po taťkovi. Vždycky měl to svoje místečko. Nepotrpěl si tolik na design, spíš na praktičnost – aby bylo kam odložit ovladač od televize, kam složit noviny a aby dosáhl bez obtíží na stůl pro něco dobrého :-). Křeslo měl v poloze, která sice úplně nelahodila oku, ale vždycky poznal, když se s ním pohnulo. Mamka má...
Úžasné fotky ! Hned je ráno krásnější, děkuji :-)
OdpovědětVymazatMiluji Tvůj blog čím dál tím víc :) Srší z něj velká pohoda!
OdpovědětVymazatAhoj Lucko, krásnou inspiraci jsi nám nabídla. Jestli je to shabby chic nevím, většinou ho mám spojený se spoustou pastelových barev a působí na mě až trochu přeplácaně a sladce. Ale ono je to asi ve výsledku jedno, i když pár stylů pospojuješ nebo nedodržíš přesně všechna pravidla jednoho. Hlavně, že se Ti dobře a příjemně bydlí. Tak ať se hlavně Adík uzdraví, toho ty nemoci chudáka ne a ne pustit, a Tobě ať jdou přesuny od ruky.
OdpovědětVymazatMěj se fajn
Jana
Krásný den, naprosto souhlasím. Shabby chic je plný růžové, růžiček...na mě také sladké!
VymazatLucie má úplně stejné barevné souznění jako já. Mám ráda ty zemité barvy, šedou hnědou...
Alice