S dětma má písák...
...nový rozměr. Pokud se jdete koupat poblíž skokánku, nečekejte klid a ticho 😅. Krásný den přeji. Dnes mi začal možná nejnáročnější týden. Ale nepředbíhejme. Víme, že život se umí trumfnout. Mám děti, musíme všechno sbalit, dva dny z týdne budu v Praze u lékařů a v pátek stěhování. Pak zase všechno vybalit a uklidit. Moje strategie je zapojit děti do procesu stěhování do chvíle, než bude můj pohár trpělivosti a mentální stability naplněn. Pak rozdám mobily, abych měla taky chvíli klid na práci. 🫣 Takže dopoledne se připravuje pokojíček, který si děti docela samy zabalily. Jen mám pocit, že použily nějak moc beden… a kam dám jako zbytek? Odpoledne jsme pak vzali pár neskladných nebo křehkých věcí a odvezli je do bytu. Max a Anna ozkoušeli sedačku, odsouhlasili ji a chtěli tam dnes přespat. 😂 A pak jsme vyrazili, stejně jako nedávno se ségrou, tím lesem ke koupališti. Tentokrát jsme tam rozhodně nebyli sami. U skokánku byla už parta hlaholících kluků a naše děti se rychle skamarádily...
Tak to je přesně, co bych potřebovala!!! Ale nejsou prostory:-(
OdpovědětVymazatÚlet se správným úhlem, mě pobavil, já mám podobný problém, rozladí mě neharmonické rozestavění věcí a nedotažené arangmenty. (bohužel mě ten úlet stojí spousty času a tak se i vyhýbám navštěvování míst, kde to nemohu ovlivnit:-D)
Také sním o tom, mít vlastní ateliér-pracovnu (a budu asi snít ještě dlouho). Místo, kde bych mohla nechat vše jak je, a později se k tomu vrátit. Prostor na všechen ten kreativní materiál, který je teď rovnoměrně rozložen v celém bytě + sklepě... Velký psací stůl mám v ložnici, protože děti jsou tam, kde jsem já, a ložnice není zrovna ideální místnost na hraní, stěhuji se často s prací do obýváku na jídelní stůl. Tady často pracuje i dcera (v jejím pokojíčku jí to nebaví) a tak si sedíme naproti a tvoříme. Mám už na to svoji techniku, jak to vše rychle rozbalit a sbalit, ale stejně... mít tak třeba tohle:
OdpovědětVymazathttp://kimberlyshaw.typepad.com/my_weblog/2010/06/welcome-to-my-studio.html
a tady je taková dobrá akce, kde si bloggeři navzájem ukazují svá pracovní místa:
http://where-bloggers-create.blogspot.co.at/
na druhou stranu ono to pracování uprostřed chaosu, s neustálými přestávkami (každý, kdo jde kolem, něco potřebuje) má taky něco do sebe. jak se znám, budu jednou sedět ve svém perfektním ateliéru a bude mi ten chaos chybět :-)