Děkuji...
...nejsem na to sama. Dnes jsem zažila něco, co jsem opravdu nečekala. Po zveřejnění minulého článku mi několik lidí poslalo finanční příspěvek. Když jsem článek psala, chtěla jsem jen dát vědět, co se v mém životě děje. Nenapadlo mě, že se najdou lidé, kteří se rozhodnou mě podpořit i tímto způsobem. Nevím, jestli dokážu vyjádřit, jak moc si toho vážím. Nejde jen o peníze. Jde o pocit, že na člověka někdo myslí. Že jeho slova mají smysl. Že na některé cesty nemusí jít úplně sám. Děkuji každému, kdo četl, sdílel, napsal zprávu nebo přispěl. Dnešní den mi připomněl, kolik dobra mezi lidmi pořád je. Možná je úsměvné, že odkaz na „kafíčko“ jsem měla připravený spíš do budoucna. Na dobu, kdy se blog zase více rozjede a já budu mít prostor pravidelně přinášet tipy, návody, recepty, zkušenosti a další obsah, který by mohl být pro čtenáře užitečný. Nenapadlo mě, že ho někdo využije právě teď. O to větší vděčnost cítím. Děkuji za důvěru, podporu i za to, že se ke mně vracíte. A ano, v psa...
Luci, já mám taktéž home office a někdy je to opravdu náročné, navíc můžu pracovat jen když malej usne po obědě. O to víc je to zavazující, protože večer už vyřídím jen maily. Na druhou stranu člověk je pánem svého času a to se mi na tom strašně líbí a vyhovuje. Tak hodně štěstí a nenech se moc rozptylovat :-)
OdpovědětVymazatTo vaše psisko je opravdu roztomilé :) Adámkovi hodně zdraví a práce ať jde od ruky! :)
OdpovědětVymazatLucko, od cervna budu taky doma, ale ne uplne planovane - nicmene se celkem tesim, ze si odpocnu. Celkem ti zavidim tvou odvahu se do neceho takoveho pustit - ta mi jednoznacne chybi! K travniku, urcite nechat udelat - nejlepe polozit travnikovy koberec. V zadnem pripade nedelat sami, to nefunguje - vim to, mam to vyzkousene... Hezky pracovni den, Katerina
OdpovědětVymazatTak to bych někdy chtěla zažít :-),já mám momentálně v práci 100 lidí a někdy je i hůř.Užívejte tyto chvilky.Krásný den.Věra.
OdpovědětVymazatLuci,celkem jsem se zamyslela,protoze behem celeho tehotenstvi jsem pracovala castecne z domu a castecne ve firme,ale tam jsem si spise jen pak dochazela pro podklady a musim rict,ze pokud jsem doma k praci zasedla,roztridila si papiry a slozky na nasem velikem stole a zapla notasek,tak jsem se do toho ponorila tak naplno,ze jsem ani nejedla a nepila,skoro,jen treba kafe a tak a delala jsem skoro cely den.Bylo to tedy pak znat na mych oteklych nohach,zvlast ve tretim trimestru,ale me to bavilo,doma jsem prave mela klid a nic me nerozptylovalo,v praci me prave ostatni v ruzne komunikaci a telefonatech docela zdrzovali,ale to patrilo take k povolani.Takze je to asi o cloveku,me to moooc vyhovovalo.
OdpovědětVymazatLucko, taky mám část týdne home office, ale musím se přiznat, že se pak zas strašně těším mezi lidi :-).Dělá mi trochu problém se k práci v domácím prostředí přinutit...Ještě tak dopoledne, kdy jsou všichni pryč...ale jak je někdo se mnou doma (zvěř nepočítám), tak se nedokážu úplně soustředit. Ale má to i své výhody - většinou nejvíce práce udělám hned po ránu v pyžamu/županu :-). Nebo teď můžu pracovat na sluníčku na terase, paráda!
OdpovědětVymazatTrávník jsme zrovna čerstvě zaseli - děláme každé jaro, neb ho pes přes zimu udupe!! Má být celkem teplo, tak počítám, že (až!) za měsíc bude pěkný zelený kožich (máme to nacvičené :-) ).
Koukám na fotky - výhled máte krásný... ale ten les okolo...nebojíš se třeba někdy sama v baráku??