Slavíme padesátku ...
... čas který na jedné straně ukrajuje a na druhé dává. Krásný den milé čtenářky. Děkuji za trpělivost. Pár dní jsem tu nebyla, protože můj čas tentokrát dostaly moje kamarádky. Věnovaly jsme kamarádce, která v naší partě odstartovala tento životní přelom náš čas. Mám pocit, že je to vlastně to nejvíc co můžete dát i dostat. Jana je tou z nás, která miluje rostliny, zahradu a bylinky. A tak jsme pátraly po nějakém workshopu, kurzu nebo výstavě s tímto zaměřením. A našly jsme! Přestože kamarádka slaví v lednu zamluvily jsme jednodenní kurz v bylinkářské dílně na Kokořínsku. A protože "když už zážitek - tak společný", daly jsme si k tomu celý víkend v tomto kraji. O sobotě strávené s bylinkovou terapií, napíšu samostatný příští článek. Vezmu to popořadě. V pátek jsme vyrazily kolem poledne a nikam jsme nespěchaly, měly jsme pro sebe celý víkend. Ubytování jsme měly zamluvené na krásném místě. Homutův statek je příjemné místo, které se k bylinkaření nár...
Luci, já mám taktéž home office a někdy je to opravdu náročné, navíc můžu pracovat jen když malej usne po obědě. O to víc je to zavazující, protože večer už vyřídím jen maily. Na druhou stranu člověk je pánem svého času a to se mi na tom strašně líbí a vyhovuje. Tak hodně štěstí a nenech se moc rozptylovat :-)
OdpovědětVymazatTo vaše psisko je opravdu roztomilé :) Adámkovi hodně zdraví a práce ať jde od ruky! :)
OdpovědětVymazatLucko, od cervna budu taky doma, ale ne uplne planovane - nicmene se celkem tesim, ze si odpocnu. Celkem ti zavidim tvou odvahu se do neceho takoveho pustit - ta mi jednoznacne chybi! K travniku, urcite nechat udelat - nejlepe polozit travnikovy koberec. V zadnem pripade nedelat sami, to nefunguje - vim to, mam to vyzkousene... Hezky pracovni den, Katerina
OdpovědětVymazatTak to bych někdy chtěla zažít :-),já mám momentálně v práci 100 lidí a někdy je i hůř.Užívejte tyto chvilky.Krásný den.Věra.
OdpovědětVymazatLuci,celkem jsem se zamyslela,protoze behem celeho tehotenstvi jsem pracovala castecne z domu a castecne ve firme,ale tam jsem si spise jen pak dochazela pro podklady a musim rict,ze pokud jsem doma k praci zasedla,roztridila si papiry a slozky na nasem velikem stole a zapla notasek,tak jsem se do toho ponorila tak naplno,ze jsem ani nejedla a nepila,skoro,jen treba kafe a tak a delala jsem skoro cely den.Bylo to tedy pak znat na mych oteklych nohach,zvlast ve tretim trimestru,ale me to bavilo,doma jsem prave mela klid a nic me nerozptylovalo,v praci me prave ostatni v ruzne komunikaci a telefonatech docela zdrzovali,ale to patrilo take k povolani.Takze je to asi o cloveku,me to moooc vyhovovalo.
OdpovědětVymazatLucko, taky mám část týdne home office, ale musím se přiznat, že se pak zas strašně těším mezi lidi :-).Dělá mi trochu problém se k práci v domácím prostředí přinutit...Ještě tak dopoledne, kdy jsou všichni pryč...ale jak je někdo se mnou doma (zvěř nepočítám), tak se nedokážu úplně soustředit. Ale má to i své výhody - většinou nejvíce práce udělám hned po ránu v pyžamu/županu :-). Nebo teď můžu pracovat na sluníčku na terase, paráda!
OdpovědětVymazatTrávník jsme zrovna čerstvě zaseli - děláme každé jaro, neb ho pes přes zimu udupe!! Má být celkem teplo, tak počítám, že (až!) za měsíc bude pěkný zelený kožich (máme to nacvičené :-) ).
Koukám na fotky - výhled máte krásný... ale ten les okolo...nebojíš se třeba někdy sama v baráku??