Přeskočit na hlavní obsah

Poslední příspěvek

Rychlé pozdravení...

...během náročných i krásných dnů! Krásné ráno přeji! Píšu tenhle článek ráno, a tak mám chuť vás pozdravit právě takhle, i když vím, že si k blogu možná sednete až v poledne nebo večer. Poslední dny jsou trochu hektické a náročné a snad se mi o nich brzy povede rozepsat víc. Děkuji, že jste mi napsaly komentáře k minulému příspěvku. Myslím, že je nás hodně, kdo se učí dovolit si věnovat čas sám sobě, aniž by se u toho zároveň cítil provinile. Nevím, jestli se mi povede poskládat slova tak, aby dávala trochu smysl, protože se toho teď děje opravdu hodně. Na jednu stranu cítím, jak se mi pomalu vrací energie a elán, ale na druhou stranu jsem po každém náročnějším dni mnohem unavenější a vyčerpanější. A přiznávám, že se mi to pořád těžko přijímá. V týdnu jsem byla na kontrole a potkala jsem se i se svojí onkoložkou. Následná léčba bude potřeba, to jsem tušila. Jen zatím nevím, jaká přesně. Ozařování už není možné, protože jsem ho podstoupila při první léčbě. Některé druhy chemoterapie i...

první ranní ...

...paprsky!



Úplně nejvíc si je vychutnám, když si Max jde "dotáhnout pupík" :-).

Včera se budil od 4 hodin Adam a ptal se jestli může vstávat...dnes Max ...
...a ten se ani neptal :-).

Takže někdo má dlouhé večery, my rána :-).
Ale když Max vstává takhle brzo, má to něco do sebe.
Odvezeme Adama do školy a pak si dá Max ještě klidně dvě hodinky vydatného spánku.

A to je můj čas, užívám si klid, ticho, zpěv ptáků , hučení potoka,
vrčení pračky a to , že jsem relativně sama a relativně nic nemusím.
No musím toho hodně, ale nic není akutní, nikdo na mě nemluví a nikoho nemusím hlídat:-).


Často tenhle čas využiju k vyřizování věcí, které vyžadují soustředění, ale někdy si prostě uvařím kafe...


...a nedělám vůbec nic a snažím si to ticho a klid užít a načerpat do zásoby...


... těhle chvilek je míň a míň a jsou čím dál tím kratší.

Tak a teď zase do reality...
...odkrýt záhon, pověsit prádlo, vyklidit myčku, naplnit myčku, přebalit  a nakrmit Maxe a hurá ven , uvařit, nakrmit a uložit Maxe ,sundat prádlo,pověsit nové, vyluxovat, ...
...ale to by bylo na dlouho :-)))

Mějte krásný den!





Komentáře

  1. Presne ! :):):)
    Ale tú radosť so svetla ráno,vtákov,rozkvitnuej čerešne,višne,zlatého dažďa,....a dvorčeka,ktorý je prvú jar bez stavebného neporiadku,moje lavóre a konvičky :),prvá hriadka ukazujúca zelené lśtočky...vŕba...
    ....a tiež mám malo kedy dopriatu samotu,keď jeden autík odíde ešte ostavajú...

    OdpovědětVymazat
  2. Mám to stejně. Sice nebydlím v domě,nemám tak luxusní výhled z okna,ale i tak si umím vychutnat chvíli klidu a občas si ráda přivstanu a užívám si ticho zatímco ostatní ještě spí.
    Hezký den,
    Petra

    OdpovědětVymazat
  3. nádherné máš to posezení na okně, já se takhle vyložím na balkon a jsem taky kolikrát ráda, že sedím :)

    OdpovědětVymazat
  4. to sedací okno závidím u nás to nelze realizovat :)

    OdpovědětVymazat
  5. Přeji hodně sil ;) a také chvil pro sebe :) bára.kára blog

    OdpovědětVymazat
  6. I v sedmdesáti může člověk po něčem toužit. No a já toužím po takovém posezeníčku na okně, jako máte Vy, paní Lucie. Moc ráda chodím na Váš blog, vždy si pěkně počtu a zkouknu krásné fotky.
    Přeji Vám pohodový večer, Věra.

    OdpovědětVymazat
  7. Jáj, Lucka, tie výhľady z okna ... vždy sa kochám.

    Silvia

    OdpovědětVymazat
  8. Máš to tam prostě parádní! Já miluju naše rána (já a E.), ale kdybych někdy měla kousek rána jen pro sebe, taky by to nebylo špatný:). Hezkej víkend! L.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Děkuji, že mi dáváte vědět , že tu jste. Lucie