Slib sama...
...sobě. pravidelné trasy Krásný den všem! Když jsem letos na jaře začala běhat, netušila jsem, jak moc ten krok ovlivní další měsíce mého života. Neběžela jsem kvůli výkonům. Neběžela jsem kvůli číslům v aplikaci. Potřebovala jsem se znovu nadechnout. Potřebovala jsem najít něco, co bude jen moje. A tak jsem si dala jednoduchý slib. Že vytrvám. Že když to půjde, půjdu běhat. A že to udělám pro někoho na kom mi záleží. Pro sebe. Dnes mám za sebou sto čtyřicet kilometrů v květnu, přes sto dvacet v červnu a mám z toho radost. Ne kvůli kilometrům samotným. Ale proto, že jsem dodržela slib, který jsem dala sama sobě. V posledních týdnech se můj život obrátil vzhůru nohama, jak víte z posledních článků. Přiznám se, že když jsem se dozvěděla diagnózu, na chvíli mě napadlo, jestli má vůbec smysl pokračovat v plánech, které jsem si začala budovat. před bouřkou Pak jsem si ale uvědomila jednu věc. Právě teď je potřebuji víc než kdy jindy. Běhání mi nepomůže vyřešit všechny problémy. Nezajistí v...
.jpeg)
Milá Lucie, jsem opravdu ráda, že jste se vrátila k psaní blogu. Je to velmi milé pohlazení duše. Máte dar slova. Děkuji a přeji vše dobré.
OdpovědětVymazatLezarts
OdpovědětVymazatÚděl matek a žen. Nejdřív práce a pak třeba i relaxace :-)))
Nádech, výdech a pak nás okouzlit pobytem na horách!
Mávám.
Co k tomuto příspěvku napsat. Tak to prostě je ! :-)
OdpovědětVymazatZdravím !
Hanka