Výlet se všemi dětmi...
...a starosti všedních dní. Krásné dny. Čas letí. Ani se nestihnu v pondělí nadechnout a je tu další. V uplynulém týdnu se změnilo počasí a s ním i celková atmosféra dnů. Pořád se snažím o pravidelný pohyb, ale musím uznat že k pravidelnosti má teď dost daleko. Co mě asi trochu drží nad vodou, je chození do práce a z práce pěšky. Vyrazit na svoji hodinku lesem se mi povedlo jen dvakrát. S pochmurnějším počasím by se mi asi líbilo chodit do sauny i s Aničkou, ale v rámci svého finančního rozpočtu jsem saunu omezila na jednou za čtrnáct dní v týdnu kdy nemám děti. Všední dny, kdy chodíme do školy a do práce si našly svůj rytmus. Víme kdo kdy kde má být, jak se tam dostane nebo jak si poradí. Na jednu stranu je to příjemné zklidnění, ale na druhou stranu mám v hlavě prostor pro mnoho dalších myšlenek. Bohužel ne vždy jsou to kreativní nápady. Často si ten prostor zabere strach, smutek a obavy. Padla na mě únava a s ní hned přišly obavy o zdraví a strach,...
Myslím, že až když člověk projde obdobím "nemám sílu na to, co pro mě kdysi bylo důležité", tak si teprve začne uvědomovat, jak je super, když se ta původní chuť vrátí. Prošla jsem si tím pár let zpátky. Jinak posun času mě taky vždycky rozhodí, vstávám ráno v půl šesté, takže ranní tma mě štve víc než by mě těšilo večerní světlo. Myslím, že se srovnám až se svátky. A díky, že zas píšete blog!
OdpovědětVymazatPřesně tak. Tak čas se snad srovná velikonočními svátky :-). Díky Jano.
OdpovědětVymazatRáda čtu vaše články
OdpovědětVymazatNevadí mi ten časový posun, ale vadí mi když na nebi není pověšené slunce.
OdpovědětVymazatJá se sluncem ožívám a s jeho teplíčkem jsem kamarád.
Klidný den !
Hanka
Lezarts
OdpovědětVymazatSe sluncem i časem jsem na tom stejně! Ať žije světlo a slunce!