Víkendové...
...střípky. Krásný den přeji. Tak první zářijový týden byl pro mě náročný. Brzké vstávání, nahromaděná práce a hledání vlastního režimu a nastavení doma mi dávaly zabrat. Těšila jsem se na víkend a na možnost trochu se dospat. To se tedy v sobotu nestalo, protože už v pátek ke mně přišla Andulka a v sobotu brzy ráno jsme musely být na hasičské soutěži. Hned po soutěži jsme se převlékly a jely na malou rodinnou narozeninovou oslavu mojí praneteře (dcera mojí neteře je praneteř, že jo? :-)). Krásné tři roky. Je to hrozně roztomilé, ale fakt jsem ráda, že už jsou děti samostatné a velké – i když se dojímám při každé příležitosti. Taky to tak máte? :-) A protože u mě Anička zůstala až do pondělí, využila nepřítomnost Maxe a v sobotu odpoledne jsme si vezly na přespávačku nejlepší kámošku. Holky si nakoupily slušný arzenál věcí na tvoření. A než se setmělo, vyrazily do lesa. Tam za chvíli vytáhly i mě, protože našly kost! No, podle všeho asi srnčí, ale člověk nikdy neví. My jsme jako ...
Myslím, že až když člověk projde obdobím "nemám sílu na to, co pro mě kdysi bylo důležité", tak si teprve začne uvědomovat, jak je super, když se ta původní chuť vrátí. Prošla jsem si tím pár let zpátky. Jinak posun času mě taky vždycky rozhodí, vstávám ráno v půl šesté, takže ranní tma mě štve víc než by mě těšilo večerní světlo. Myslím, že se srovnám až se svátky. A díky, že zas píšete blog!
OdpovědětVymazatPřesně tak. Tak čas se snad srovná velikonočními svátky :-). Díky Jano.
OdpovědětVymazatRáda čtu vaše články
OdpovědětVymazatNevadí mi ten časový posun, ale vadí mi když na nebi není pověšené slunce.
OdpovědětVymazatJá se sluncem ožívám a s jeho teplíčkem jsem kamarád.
Klidný den !
Hanka
Lezarts
OdpovědětVymazatSe sluncem i časem jsem na tom stejně! Ať žije světlo a slunce!