Přeskočit na hlavní obsah

Poslední příspěvek

Jsou dny ...

...kdy se netěším domů. Přeji krásný den. Když jsem se vrátila k psaní blogu, slíbila jsem sama sobě, že budu upřímná. Nejvíc sama k sobě. Ale i k vám, čtenářům - a tak jsem tu s dnešním zamyšlením. Jsou dny kdy se netěším domů. A pak se za ten pocit ještě stydím. Můj život zvenku nevypadá špatně. Mám děti, vztah, střechu nad hlavou. A přesto jsou chvíle, kdy mám pocit, že stojím uprostřed všeho a nějak se v tom ztrácím. Nedávno jsem byla na velké onkologické kontrole. Dopadla dobře. Ta věta by měla stačit k úlevě. A ona taky přišla. Na chvíli. Ale přišlo také uvědomění, že to, jak se cítím každý den, není maličkost. Že to není něco, co bych měla přecházet jen proto, že „to není tak zlé“. Že na tom sakra záleží. Protože já už vím, jaké to je, když se tělo ozve v podobě nemoci. A možná právě proto dnes nedokážu úplně ignorovat ty malé signály. Stažené hrdlo. Tlak na hrudi. Pocit, že někam nepatřím tak, jak bych potřebovala. Dřív bych to možná přešla. Řekla bych si, že musím vydržet, že ...

Kdo si hraje...

...nezlobí!






Tatínek si poctivě skoro každý večer s námi hraje...je to král, já královna a Adík je rytíř, který mě skoro pořád zachraňuje, když mě chtějí unést nepřátelé... a taky mi jezdí na koni, pro kafíčko do obchodu...to když je pan král ...v práci...a vydělává "drobný" (jak nazval Adík truhlu se zlaťákama)   :-)))







Zdravím blogerky a děkuji za pěkné komentáře!



Bohužel voda je stále v pevném stavu ...uvnitř potrubí  :-(  Zítra dojde na pokus , o napojení na naší vlastní studnu, kde je sice voda trochu červená (hodně železa...třeba, až si ji necháme otestovat...otevřeme si lázně:-)))  ), ale snad alespoň poteče z kohoutků...a i teplá (upřímně, dnes by mi stačila i ta studená) !

Víkendové plány nám trochu nabourala noční a ranní, Adíkova střevní chřipka, či co, ale teď odpoledne už se zdál v pohodě...tak snad i noc bude klidná.


Tady ještě pár obrázků od Adíka z pokojíčku...


...konečně jsem přidělala záchráný kruh...takže můžu být v klidu :-)))

Taky, Adík zdědil stůl z kuchyně a má pořádný rozlet a díky nastavitelným nohám stolu a židlí, si ke stolku teď sedneme pohodlně oba ...a malujeme...nebo si hrajeme...a hlavně ...


...nezlobíme!!!


Přeji klidný sobotní večer a užijte si neděli!



Komentáře

  1. No budu držet palečky, aby vám aspoň něco teklo :-(, má se už začít i oteplovat, tak to snad bude za chvilku OK. Hrad je boží, plánuji na narozky, ale mám obavu, že se už pak nevejdou do pokojíku děti :-D..

    OdpovědětVymazat
  2. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  3. Páááni Luci, ten pokojík je krásný, má vkus, šarm, a malý námořník se v něm cítí určitě skvěle...nemám ráda přeplácané barevné dětské pokoje či pokoje, kde najdeš od každého něco, co dům dal...tohle je super ;-)
    Ocenění u mš už sis všimla, tak ti o něm ani nemusím psát .-)...měj se hezky!

    OdpovědětVymazat
  4. Jak je vidět, Ježíšek nadělil celé rodince hravé, hračky. Zrovna teď, asi Adíkova indispozice a zamrzlé potrubí nebyla vhodná kombinace. Ovšem jak se zdá je Adík spokojeným kapitánem a maminka plavčíkem na korábu:-D Nevím, zda by Adík neměl více hlídat svůj hrad, protože je u vás určitě atmosféra na výrok "království za plnou vanu horké vody"!
    Přeji do nového týdne tekoucí vodu, z vodovodu:-)))

    OdpovědětVymazat
  5. Evi..velikost hradu mě opravdu překvapila...ale je super!

    Káťo, děkuji za pochvalu i za ocenění:-)

    Lezarts, pžesně tak ...nic moc kombinace :-)))...co dodat!


    Ale ...můj muž je hrdina....voda teče!!!!

    OdpovědětVymazat
  6. Milá Luci, zastavte se u mě na blogu, mám tam pro vás srdíčko. :)

    OdpovědětVymazat
  7. Wow! What a great castle! I'm crazy about it!

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Děkuji, že mi dáváte vědět , že tu jste. Lucie