Poprvé po operaci...
...v lese. Krásný den všem! O víkendu se nám podařilo krásně sesynchronizovat moje vycházky s deštivým počasím a vyrazili jsme na chvíli do lesa. Já to prostě miluju. Pár hodin mezi stromy, promočené boty, ale tolik načerpané energie. Co mě překvapilo, že tentokrát se chtělo i dětem. Myslím, že je to pro ně taková známka toho, že se věci pomalu vracejí do normálu. Není obvyklé, aby se máma válela přes den na gauči. Není obvyklé, aby neunesla nákup nebo koš s vypraným prádlem. A tak mám pocit, že návrat k těm úplně obyčejným činnostem děti vnímají jako ujištění, že všechno zase bude dobré. Přestože jsme se snažili trefit mezi dvě bouřky, stejně jsme zmokli. V hustém lese totiž ještě dlouho stékala voda z větví. Les voněl po dešti a tam, kam dopadaly sluneční paprsky, se voda pomalu odpařovala. Kouřilo se třeba z hromady klacků a roští. Max to šel hned prozkoumat. Byl přesvědčený, že tam někdo sedí a kouří, protože přece není možné, aby to bylo jinak. No... možná si tam někde dole...
Super napad Luci,nac vytiskavat obrazky z PC,kdyz v krasnych severskych magazinech je tolik uzasnych fotografiich na inspiraci.Hned zkusim proletnout ty sve,malinko starsi,aby me nebylo lito je strihat,jen nevim,jak je na kamennou zed pridelam,ale vsak ja si poradim.Preji krasny den.
OdpovědětVymazat