hrdinové a poražení ...

...asi tak bych nazvala svoji letošní úrodu!

Přeji krásnou neděli!

Dnes nám doma nastal opravdový klid!

Ráno jsme úspěšně vypakovali Adama na tábor a pak odpoledne odvezli posledního instantního synka na nádraží.

A doma jsme 3, pokud se tedy počítám za jednoho :-))).

Neustále čekám kdy se rozletí dveře a někdo přijde, je to nezvyk.
Večer jsem protírala pro dva, u stolu jsme se málem ztratili :-))).
 

Ale nuda asi nehrozí, Adamův pokoj bude potřebovat po odjezdu bráchů opravdu velký průvan, 6 týdnů se tam neuklízelo, po sebrání všech svršků má chudák poslední brácha jednu plnou obrovskou tašku navíc, ještě že neletí, ale jede vlakem :-))). Ostatní bratři a návštěvníci budou rádi, že se shledají se svými věcmi. Veze zajímavé množství ponožek, které se doma pokusí spárovat:-))).

A já jsem ráda, že hromádka, která pravidelně po delším pobytu kluků u nás vzniká, nebude tak velká.

Ale zpátky k hrdinům.

Myslím, že to, že se mi letos něco urodilo je snad zázrak. Díky nedostatku vody dostává zelenina minimum zálivky, vlastně ani ne každý den.

Za rajčaty je schovaných pár mrkví a snad jim nadcházející deště dodají na objemu :-)...

...o rajské jsem se bála, ale k mému překvapení se jim daří celkem dobře, po deštích budou potřebovat ještě trochu slunce a nebudu vědět co s nimi :-)))...

...cuketám se taky daří, ale každé zalití je na nich znát :-)...

...a dokonce se urodilo i pár verzí kulatých cuket (snad), vypadají tak, sama nevím co jsem na jaře zasadila a tak odhaduji podle vizáže.

Taky mi tam roste úspěšně novozélandský špenát, který je asi odolnější než klasický špenát, ale nějak se u nás nesetkal s velkým úspěchem. 

A pak tu máme poražené...

Na letos vysazených ovocných stromech, se nám urodilo...
...jedno jablko:-)!

Ráno jsem ho fotila a říkala si, že vlastně ani nevím jaký to je druh, jestli se sklízí v létě nebo na podzim...
...a že ho tam nechám tak dlouho jak vydrží a uvidíme.

Pak se probudil Adam a přesto, že si jablka několik týdnů vůbec nevšímal...
...tentokrát si všiml a ve dveřích terasy mi vítězoslavně hlásil:
"nesu čerstvé ovoce!!!!"

No dobře, jablko jsem si dala na stůl a říkala si, že ho budeme muset tedy slavnostně rozkrájet a ochutnat...

...ale na to, zase nehodlal čekat náš Max:-))).

Tolik z mého sadu :-).

Mějte pohodový večer a zítra fajn start nového týdne!