Oblíbené křeslo...
...aneb touha mít svoje místo! Krásný den přeji! Pořád někde čtu nebo slyším v rádiu, že počasí bude čím dál lepší. Už bych si moc ráda dala to svoje odpolední kafe venku na sluníčku, ale zatím to tak úplně nevypadá – a teplo si představuju přece jen trochu jinak. A tak si zatím kafe dopřávám v teple domova. V patře máme prostor, kde mám svoji pracovnu, a já jsem konečně dostala chuť se jí trochu pověnovat. Udělat si tam příjemno. Tak, abych tam měla chuť si sednout třeba právě s kafíčkem a jen tak být. Zdaleka to ještě není tak, jak bych si představovala, ale už teď vím, že je tam příjemně a že to postupně doladím. Myslela jsem, že touhu mít svoje oblíbené křeslo jsem zdědila po taťkovi. Vždycky měl to svoje místečko. Nepotrpěl si tolik na design, spíš na praktičnost – aby bylo kam odložit ovladač od televize, kam složit noviny a aby dosáhl bez obtíží na stůl pro něco dobrého :-). Křeslo měl v poloze, která sice úplně nelahodila oku, ale vždycky poznal, když se s ním pohnulo. Mamka má...
Luci,
OdpovědětVymazatšikovné máš chlapečky. A Adamovi se vaření neztratí. Je prima, když chlap umí vařit.
Prima kluci ..... je dobře že se Adam zapojuje ,to se mu neztratí a chlapi vaří moc dobře......mějte prima den u Vás ....Hanka
OdpovědětVymazatLuci, to je fajn, že si kluci rozumí. A Adam bude asi nějaký šéfkuchař, že? Simonka mi pomáhala dřív docela hodně, ale nějak jí to teď víc baví pracovat s dědou. TO zas teda jo, šroubovat, zatloukat, řezat...
OdpovědětVymazatkrásný den Majka
Na té první fotce je patrné, jak nádherný a silný vztah k sobě kluci mají ...
OdpovědětVymazatSú zlatí, moc :-)
OdpovědětVymazatTo je nádherný :) také doufám, že až bude můj syn větší, bude to můj malý pomocník a třeba toho zvládne uvařit víc než táta :))
OdpovědětVymazat