na šedé...

...vlně!

Přeji krásnou středu!

Tak dobře...

...už mi toho deště stačí, po včerejšku už moje nadšení opadlo:-).

 Dokonce jme nazuli holinky a vyrazili na chvíli ven, Maxovi je evidentně úplně jedno jaké je počasí a vyváděl na zahradě své obvyklé kousky, včetně sápání se do bazénu, takže ani ne po hodince jsme se vrátili úplně promočení a Max řádně od bláta :-).

A protože já si to tu během klidných dnů opět čančám k obrazu svému, musel se svlíkat přede dveřmi a domů šel už jen v plíně.

Jojo, Adam to taky brzo pochopil a svlíká se na terase, někdy i když to není ani nutný :-))), ale to se stává vyjímečně, většinou to nutný je:-).

V obývacím pokoji jsem se vrátila k původnímu řešení  pracovního stolu. Měla jsem sice takové provizorium za gaučem, ale to znamenalo, že se nikdo pořádně nedostal ke knížkám a navíc, jsme měli tendenci hromadit pod stolem a za gaučem kdeco, potřebné a nevzhledné a myslím občas i nepotřebné. To nesnáším a tak je zase na chvíli provzdušněno:-).

Samozřejmě ve chvíli kdy vstane Max a začne tady úřadovat, dostane můj šedý obývák  spoustu barevných akcentů:-).

Ale když mám teď čas, učím Maxe, aby nechal dekorace tam kde jsou.

Zajímavé je, že si každé změny všimne a hrozně to obdivuje, z těhle předmětů ho ale nejvíc zajímá krabička oblepená mramorovou tapetou.

Tu tam prostě nechat nemůže a pořád mi ji nosí a chce abych ji otevírala, uvnitř jsou peříčka ze samotvrdnoucí hmoty a přesto, že jsme krabičku už otevřeli snad stokrát, vždycky jásá:-))).

Hortenzii mám myslím od oslavy svých narozenin a vlastně už je suchá, ale pořád vypadá dobře, třeba ve váze z přestříkaného stropního krytu na žárovku:-).

A tady už zase můj pracovní stůl...

...a pár detailů...

... časopisy svázané páskem jsou taky super vychytávka proti Maxovi a jeho nenechavým prstům.

Jak to šlo udělal z každé úhledné hromádky časopisů hromadu papíru na zátop :-).

Postupně dávám dohromady kouty v v domě, ale jde to pomalu :-). A taky jsem zjistila, že díky letošnímu létu budu muset dokoupit nějaké pokojové rostliny, bez úhony to zvládli jen sukulenty.

Mějte se moc krásně!