Zima dnes...

...vystrčila drápky!

Krásný den, dámy,

ten můj je dnes trochu v poklusu.

Možná spíš v mínusu ... protože celý den jezdím autem … a spotřebovávám skoro zlato.

Nedávno jsem se odhodlala ke kroku, který nebyl úplně snadný.

Ale věděla jsem, že přijde.

Moje Kia nebyla v nijak extra kondici, ale vždy mě dovezla tam, kam měla.

Vlastně jediné, co mi na ní vadilo, byla spotřeba.

Pohon 4×4, benzín…

a já jsem každý měsíc při pohledu na výdaje věděla, že by mě to mělo začít zajímat víc.

Jenže se mi nechtělo.

Nechtělo se mi vybírat auto.

Nechtělo se mi řešit věci, kterým nerozumím.

Upřímně — mě víc zajímá barva než technické parametry 🙂

Nakonec jsem vybrala Golfa na naftu.

(A vůbec jsem netušila, co všechno přijde.)

Faktem ale je, že moje „nové“ auto

— mimochodem o tři roky starší než Kia —

mě teď stojí měsíčně méně.

A to i teď za sučasné situace!

Překvapilo mě ale něco jiného.

Že mě vlastně trochu vzalo, že jdu z lepšího do horšího.

Nikdy jsem si nepotrpěla na status podle auta.

Ale stejně se ten pocit někde objevil.

Naštěstí, po zaplacení ročního pojištění a pár měsících provozu, 

mě to přešlo 🙂

Můj Golfík si ale taky prošel svým.

Prskal olej. A dost.

Takže servis byl nevyhnutelný.

A teď?

Teď jsem vlastně mile překvapená, že mi už alespoň dva týdny nesvítí žádná kontrolka 🙂

A možná…

ho začínám mít docela ráda.

 

Dnes posílám pozdrav z Prahy.

Z Karláku — tedy z Karlovo náměstí a okolních nemocnic, kam jezdím zhruba 12× ročně na preventivní kontroly a odběry.

Není to nic příjemného.

Ale ten pocit, že mám zdraví pod kontrolou,

za to stojí.

Cestou domů jsem jela v docela slušné chumelenici - doufám, že letošní poslední!

Večer jsem odvezla Andulku na soustředění.

A zítra?

Zítra sedám znovu za volant.

A jedu si užít den jen ve dvou.

S Maxem.

Má narozeniny.

12 let.

Je to vůbec možné?

Mějte pohodový večer a fajn víkend!