Přeskočit na hlavní obsah

Poslední příspěvek

Rychlé pozdravení...

...během náročných i krásných dnů! Krásné ráno přeji! Píšu tenhle článek ráno, a tak mám chuť vás pozdravit právě takhle, i když vím, že si k blogu možná sednete až v poledne nebo večer. Poslední dny jsou trochu hektické a náročné a snad se mi o nich brzy povede rozepsat víc. Děkuji, že jste mi napsaly komentáře k minulému příspěvku. Myslím, že je nás hodně, kdo se učí dovolit si věnovat čas sám sobě, aniž by se u toho zároveň cítil provinile. Nevím, jestli se mi povede poskládat slova tak, aby dávala trochu smysl, protože se toho teď děje opravdu hodně. Na jednu stranu cítím, jak se mi pomalu vrací energie a elán, ale na druhou stranu jsem po každém náročnějším dni mnohem unavenější a vyčerpanější. A přiznávám, že se mi to pořád těžko přijímá. V týdnu jsem byla na kontrole a potkala jsem se i se svojí onkoložkou. Následná léčba bude potřeba, to jsem tušila. Jen zatím nevím, jaká přesně. Ozařování už není možné, protože jsem ho podstoupila při první léčbě. Některé druhy chemoterapie i...

sněhová kalamita...

...není zas tak špatná :-)



Pěknou středu přeji!

Už když jsme jeli včera o půlnoci taxíkem z dámské jízdy, tušila jsem, že dostat se od nás druhý den bude trochu oříšek.
No a byl.
Hlavně pro mého muže který se snažil vyjet velkým autem, ale nešlo mu to a tak jsem hned po šesté nastoupila já se svým autem, které má pohon na všechny 4 a zatím vždycky všude vyjelo bez problémů, ale vytáhnout s ním velké auto přes úsek kde byl na asfaltu pod sněhem led, to se nepovedlo.
Jen se nám povedlo tím velkým autem zatarist cestu k nám úplně.
Muž si tedy vzal na cestu do práce moje auto, ale pak volal že se stejně skoro nikam nedostal, protože všude narážel na kolony stojících aut.
Autobus nejel vůbec.
A tak Adam zůstal s námi doma.
Jistě si umíte představit, jak ho to mrzí :-).

A protože tady je i těch pár cenťáků sněhu vzácnost, hned po snídani jsme vyrazili ven.

Postavit sněhuláka, je totiž povinnost :-).



A povedl se celkem velký !








Kluci stavěli a i Andulka vypadala, že ji to zajímá :-).

Uvidíme jak vyjde předpověď a jestli nám sněhový kamarád chvíli vydrží.
Teď svítí sluníčko a jsou asi 2 supně, tak půjdou okouknout situaci a zkusit odstranit to velké auto ze silnice.
Tedy přesněji, sjet s ním dolů a zaparkovat.
Protože odstranit ho ze silnice to by asi takový problém nebyl :-))).
Držte mi palce :-).



Mějte fajn den i přes sněhové kalamity!

Komentáře

  1. Ta červená chaloupka je naprosto boží! a ten sněhulák taky! :-)
    www.jdeocestu.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
  2. Ni supeeer!! U nás nic, všude plno sněhu a v Ústí ne:(( tak snad něco napadne. užijte si to:) petra

    OdpovědětVymazat
  3. Ni supeeer!! U nás nic, všude plno sněhu a v Ústí ne:(( tak snad něco napadne. užijte si to:) petra

    OdpovědětVymazat
  4. My máme prázdniny a sviatky až do Troch kráľov!
    Vy sa máte so snehom a školou:-)
    Ešteže má Adam kalamitu:-)

    OdpovědětVymazat
  5. Jestli Vám ještě dnes nikdo neřekl, že jste úúúúúžasná, tak Vám to říkám já. Držím pěsti, až vše zvládáte. Zdraví Lu z Moravy

    OdpovědětVymazat
  6. U nás v Krušných h.padá celý den.A super sněhulák a zářivé oči dětí.Marie

    OdpovědětVymazat
  7. Super sněhulák - připomíná mi (i ta sněhová kalamita) dětská léta, kdy u nás bývalo hodně sněhu... Teď, co žijeme ve městě, je to se sněhem dost bída - sníh nám dovolí postavit sněhuláka tak o dvě třetiny menšího než je ten Váš, ale aspoň něco :-) Ať Vám dlouho vydrží a Váš syn si užije "prodloužené" prázdniny :-)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Děkuji, že mi dáváte vědět , že tu jste. Lucie