Přeskočit na hlavní obsah

Poslední příspěvek

Slib sama...

...sobě. pravidelné trasy Krásný den všem! Když jsem letos na jaře začala běhat, netušila jsem, jak moc ten krok ovlivní další měsíce mého života. Neběžela jsem kvůli výkonům. Neběžela jsem kvůli číslům v aplikaci. Potřebovala jsem se znovu nadechnout. Potřebovala jsem najít něco, co bude jen moje. A tak jsem si dala jednoduchý slib. Že vytrvám. Že když to půjde, půjdu běhat. A že to udělám pro někoho na kom mi záleží. Pro sebe. Dnes mám za sebou sto čtyřicet kilometrů v květnu, přes sto dvacet v červnu a mám z toho radost. Ne kvůli kilometrům samotným. Ale proto, že jsem dodržela slib, který jsem dala sama sobě. V posledních týdnech se můj život obrátil vzhůru nohama, jak víte z posledních článků. Přiznám se, že když jsem se dozvěděla diagnózu, na chvíli mě napadlo, jestli má vůbec smysl pokračovat v plánech, které jsem si začala budovat. před bouřkou Pak jsem si ale uvědomila jednu věc. Právě teď je potřebuji víc než kdy jindy. Běhání mi nepomůže vyřešit všechny problémy. Nezajistí v...

v pyžamech...

... když se nejde do školky :-)

(aneb potřebuju bič)



Přeji pohodové páteční ráno!

Dny, když nemusím ráno vystřelit, osprchovat se, probudit všechny, nakrmit všechny, obléct všechny a rozvést všechny, trvá mi hoooodně dlouho než se dostanu z pyžama :-).

Někdy si to užívám (dnes), ale někdy mi to i vadí, ale prostě jak není ten bič v podobě že někam  nebo něco musím, tak nejsem schopná se dokopat do sprchy a do oblečení tak do deseti dopoledne.
Tou dobou si totiž Andy dává svoje ranní mlíčko a šlofíčka na terase, Max jde někdy ven s hlídací tetou a nebo je schopen chvíli posedět u krtka, traktora Toma anebo mašinky Tomáše a já si tedy mohu konečně dopřát sprchu a ten luxus probudit se :-))).

Každý den když mi zvoní budík v šest a já mačkám tlačítko "odložit", si v duchu nadávám, že budu litovat, že jsem nevyskočila z postele a nešla si dát v klidu sprchu,  dokud ostatní spí, ale stejně budík odložím ještě dvakrát a musím se smířit s tím , že mi den začne až po desáté.
Mě totiž den začíná sprchou. 
Jakmile nemám možnost dát si ranní sprchu, rozhodí mi to celý den a jsem nesvá.
Asi úchylka , že jo ? :-))).

Ale dneska užíváme s prckama malou raní pyžamovou párty :-)!







Mějte pěkný pátek a hurá do víkendu!

Komentáře

  1. Krásný pyžamový pátek i Vám...To okno je naprosto super. Musí se tam krásně relaxovat:)Janča

    OdpovědětVymazat
  2. Bože, ty fotky,to je reklama na spokojené děti... To Vaše sedací okno je sen.Krásný sluníčkový víkend, kdy se nic nemusí...
    H.

    OdpovědětVymazat
  3. měli jsme ho v pondělí... pyžamový den... občas je to prostě třeba ;) Krásný pátek! Š.

    OdpovědětVymazat
  4. Omlouvám se, nedá mi to. Kolik má Max, že chodí do školky, ale má dudlík a plenku? Připadalo mi, že mám dcerku stejně starou - na jaře 3 roky - ale asi je starší než Max, že?

    Bez ranní sprchy taky neexistuju.
    Ostatní to moc nechápu, že se můžu ráno sprchovat v takové zimě a jít ven, asi opravdu úchylka.

    Lucie

    OdpovědětVymazat
  5. Luci, vypadáš jak Francouzska, s tím sestřihem ;-) A pyžamová párty je super, taky jsme měly s Juli období, kdy jsme byly v pyžamu celé dopoledne. A nebylo to špatné! Tak užívejte!

    OdpovědětVymazat
  6. Okno je úžasné a Vaše děti v něm. Prostě parádní pohodička. Denní všední okamžiky jsou nejlepší.

    OdpovědětVymazat
  7. Luci, užívejte plnými doušky, děti tak rychle odrostou a na tyhle chvíle budete jen vzpomínat. Je to nádhera užít si tu spokojenost a pomalý rozjezd nového dne. Moc Vám to přeju .

    OdpovědětVymazat
  8. Krásné pomalé ráno,táké si užívám bohužel jen o výkendu nebo při paragrafu,svátcích a dovolené.Užívejte.

    OdpovědětVymazat
  9. Za me super den, mela jsem to taky tak se synem. V zari nastoupil do skolky a ja na polovicni uvazek a je to pryc. Uzivejte dokud to jde, jsou dny, ktere se uz nebudou opakovat. A jinak muj chlapecek ma dudina pobranu u pohadky do ted i s plinou a dokonce mame pliny latkove, kterou musi mit v ruce zmoulat misto plysaka.
    Je to jeho ritual a je naprosto v pohode, zlate dite.
    Ptala jsem se na to, ikdyz ja to neresim a spise se divam na pocity meho ditete a me intuice a vysledek.
    Taky mate jako dospeli radi, kdyz prijdete po celem dnu date si kafe sklenku vina po narocnem dni na neco se tesite, ritualy. Ty deti z toho vyrostou a neni potreba nic rvat pres koleno. Mam druhe dite a je to proste pravda.
    Do skolky s tim nejdou :-).
    takze hlavne nic neresit, on jeste ma, on nechodi, on to nezvlada, ale to uz by mel, atd.

    Preji krasny slunickovy den, deti jsou dvojka :-) Lucie

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Děkuji, že mi dáváte vědět , že tu jste. Lucie