Přeskočit na hlavní obsah

Poslední příspěvek

Uzdravování...

...nejen jizev na těle! Krásný den přeji. Dnes je to zhruba týden od operace a týden od chvíle, kdy jsem se vrátila domů. Než napíšu cokoliv dalšího, chci vám znovu poděkovat. Za zprávy. Za vaše zkušenosti. Za objetí na dálku. A také za finanční podporu, která mi přišla po zveřejnění odkazu na "kafíčko". Možná to zvenku vypadá jako drobnost, ale pro mě to znamená mnohem víc než jen peníze. Znamená to menší strach. Klidnější spaní. A možnost soustředit se víc na uzdravování než na počítání každé koruny. Fyzicky se hojím dobře. Jizvy vypadají pěkně, každý den zvládnu o něco víc a vlastně mě překvapuje, jak dobře se s plochým hrudníkem cítím. To nejtěžší teď ale není bolest, ale je to čekání. Čekání na výsledky histologie. Ty rozhodnou o tom, jak bude pokračovat moje léčba. Měly by být na páteční kontrole. Vím, že s tím jak se ten termín bude blížit tyhle pocity budou sílit. Snažím se věnovat energii tomu, co můžu ovlivnit. Neutíkám před strachem. Nechám ho přijít i s t...

Jak ustát stres a najít klid sama v sobě...

 ...vyrazit ven !


Ven , do lesa, do přírody, do klidu, který pomalu přejde i do rozbouřené mysli.



Krásný den přeji.

Občas to doma není úplně jednoduché.
Takové to napětí, kdy se názory rozcházejí a není lehké najít společnou řeč.

A právě v těchto chvílích si čím dál víc uvědomuju, jak důležité je umět stát sama za sebou.

Učím se to.

Neznamená to být tvrdohlavá nebo si za každou cenu prosazovat svou, ale zároveň ani neuhýbat jen proto, aby byl klid.

Hledám  rovnováhu.
Mít zdravý vztah sama k sobě, vnímat, co cítím a co potřebuji, a dokázat to říct nahlas.
Klidně. Bez tlaku. Ale pevně.

Možná je to celé jen o tom, že když mám jasno sama v sobě, nemusím ani bojovat, ani ustupovat.

Vím, že zaručenou cestou k sobě samé je pobyt venku, ideálně sama na pár hodin. Ideálně v lese.


Venku se probouzí jaro.


A já potřebuji tuhle pozitivní energii teď přečerpat do vlastního zásobníku:-).


Tak snad  na vás dýchne alespoň fajn energie fotek.  


Takže nádech - výdech, ono zase bude dobře. 

A jak je dnes u vás?

Pohodové dny přeji.






Komentáře

  1. Krásně jste to napsala, i mně na strasti pomáhá příroda a když je mi hodně ouvej , tak se vrhnu na likvidaci plevelu na zahrádce. vřele dopuručuju ! Vl.

    OdpovědětVymazat
  2. Taky si nabíjím baterky v okolním lese- sama. Byť si myslím, že jsem člověk docela společenský, tak mám takovou tu moji ,,samotu" ráda.
    Hezké dny!
    Hanka

    OdpovědětVymazat
  3. Mám to stejně, nejradši jdu na zahradu, do lesa nebo jen tak se psem

    OdpovědětVymazat
  4. Lezarts
    Miluji být sama se sebou.
    V určitém věku (50), jsme se přestěhovali na venkov a tak zahrada a les nám dodával a dodává mi teď samotné rovnováhu. V 50 ti si žena konečně umí pořádně ujasnit co chce a co ne.
    Lucie jsi na dobré cestě, té lesní i osobní. Držím ti palce, teď už po 70 jsem fakt zen :-)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Děkuji, že mi dáváte vědět , že tu jste. Lucie