Kolik brýlí potřebuji...
...k malování ? Jedny. Ty růžové. Krásný den a děkuji, že jste se zastavili. Sedím u stolu, na kterém je docela slušný chaos. Barvy, ubrousky, voda, kafe, počítač a reprobedna ze které někde vzadu hraje podcast nebo hudba. Přede mnou akvarelový papír, kolem mě štětce a na hlavě minimálně dvoje brýle. A v hlavě nápad, pod rukama se mi tvoří obrázek, nápady přichází, barvy se mi vybírají skoro samy. Je mi dobře. Pak se ve dveřích ozvou klíče. A ve mně hrkne. Nezůstala na lince špinavá miska? Neměla bych vysávat? Jak dlouho už vlastně maluju? Počkej, holka. Bude ti padesát. Ty si přece můžeš jen tak sednout a malovat. A právě proto potřebuji ještě jedny brýle. Ty růžové. Ne proto, abych neviděla realitu. Ale proto, abych si dovolila dělat něco, co mě opravdu těší, baví, nabíjí energií. Jenže tahle konstelace nevzniká sama. Můžu mít tři hodiny času. Nikdo po mně nic nechce. A stejně ty růžové brýle někdy nenajdu. Pocit, že nesmím, že dělám něco co bych neměla mě provází celý živo...
Milá Luci, smekám, co jsi toho stihla. A jako bonus akční ženy, příspěvek na blog o půlnoci .-) Super. Myslím, že jsem s tou akčností na tom stejně, včetně našich dětí... jinak pošta, tu měli zrušit už dávno. To je anzábl pro silné nervy. Myslím, že v knize kterou právě píši, si o tomto institutu vyčlením kapitolu, úsměvnou:-))) " dnes podáte, za měsíc hledáte..." Krásnou oslavu přeji.Věrka
OdpovědětVymazatVěrko , snažím se využít energii dokud je :-) a s tou poštou to bude asi spíš tragikomická kapitola :-))) Moc díky a krásné dny!
VymazatJá jsem zvědavá na ten dort!:)
OdpovědětVymazat:-))), nic neobvyklého, ale já to dělala poprvé :-)
VymazatTěším se na fotky z oslavy. A tou vířivkou nás nahlodáváte, slíbili jsme si, že si ji koupíme až bude syn větší a už pár let statečně odoláváme. :-)
OdpovědětVymazatIveta
Iveto, vířivku můžu jen doporučit, měla jsem trochu strach , že ji nebudeme až tak moc využívat, ale je tam pořád narváno, muž s Adamem skoro denně, teď v zimě! Je to fakt balzám!
VymazatMy jsme putování naší kočky vyřešili dvířkama(pro zvířátka) do hlavních dveří,které jí umožní jít ven a zpět kdy chce. Moc hezký,inspirativní blog máte.Iva
OdpovědětVymazatIvo , moc díky! O dvířkách už jsme taky uvažovali, ale zatím vyhrává nejčastěji varianta ...dát kočku ven než jdem spát, ale když jsou velké mrazy tak ji necháme doma:-).Krásné dny!
VymazatZdravím, přeji hezkou sobotu...
OdpovědětVymazatLuci, to jsme přesně my ženy,proč bychom si to udělaly jedoduše,kdyžto jde složitě:) Jsem zvědavá jaký dort jste vymyslela, já jsem chtěla minulý víkend udělat medovník,ale těsto na placky s emi tak lepilo,že po chvíli šlo do koše:( nadávala jsem jak špaček. nakonec mě zachránila kamarádka a syn byl spokojený:)
U vás musí být krásně,všude bílo,to bych se kochala pohledem z okna. Obdivuju vás, že vstanete ve 4h a jdete vypustit kočku..
Bitka Adiny s bambulí mě pobavila:)
Mějte se moc hezky,
Petra
Petro přesně tak:-)))...mě dort peče sousedka, ale dekoraci jsem si dělala sama:-)
VymazatNo ono není co obdivovat, kočka začne ve 4 řádit a tak nezbývá než vstát a vypustit, jinak by z nás možná začala strhávat peřiny :-)))
Krásné dny!
S kočkou u nás stejné, ale tolik toho sněhu tu nemáme:-))
OdpovědětVymazatAjka
Tady je jen u nás v údolí, je zima tak netaje, ale moc nepřipadlo:-) Krásné dny!
VymazatJak, už je u vás zvykem, nenudíte se:-) A díky tomu, ani my čtenáři:-D
OdpovědětVymazatNo Reny nuda u nás teda opravdu není :-)))
VymazatPohled na kocoura za oknem známe moc dobře, ten náš to ale dovedl k dokonalosti, obchází celý dům a brečí a brečí, až se nad ním někdo smiluje a pustí ho dovnitř:)
OdpovědětVymazatJo oni to ty zvířátka s námi umí i beze slov , že jo! :-)
Vymazat