Poprvé po operaci...
...v lese. Krásný den všem! O víkendu se nám podařilo krásně sesynchronizovat moje vycházky s deštivým počasím a vyrazili jsme na chvíli do lesa. Já to prostě miluju. Pár hodin mezi stromy, promočené boty, ale tolik načerpané energie. Co mě překvapilo, že tentokrát se chtělo i dětem. Myslím, že je to pro ně taková známka toho, že se věci pomalu vracejí do normálu. Není obvyklé, aby se máma válela přes den na gauči. Není obvyklé, aby neunesla nákup nebo koš s vypraným prádlem. A tak mám pocit, že návrat k těm úplně obyčejným činnostem děti vnímají jako ujištění, že všechno zase bude dobré. Přestože jsme se snažili trefit mezi dvě bouřky, stejně jsme zmokli. V hustém lese totiž ještě dlouho stékala voda z větví. Les voněl po dešti a tam, kam dopadaly sluneční paprsky, se voda pomalu odpařovala. Kouřilo se třeba z hromady klacků a roští. Max to šel hned prozkoumat. Byl přesvědčený, že tam někdo sedí a kouří, protože přece není možné, aby to bylo jinak. No... možná si tam někde dole...
Milá Luci, smekám, co jsi toho stihla. A jako bonus akční ženy, příspěvek na blog o půlnoci .-) Super. Myslím, že jsem s tou akčností na tom stejně, včetně našich dětí... jinak pošta, tu měli zrušit už dávno. To je anzábl pro silné nervy. Myslím, že v knize kterou právě píši, si o tomto institutu vyčlením kapitolu, úsměvnou:-))) " dnes podáte, za měsíc hledáte..." Krásnou oslavu přeji.Věrka
OdpovědětVymazatVěrko , snažím se využít energii dokud je :-) a s tou poštou to bude asi spíš tragikomická kapitola :-))) Moc díky a krásné dny!
VymazatJá jsem zvědavá na ten dort!:)
OdpovědětVymazat:-))), nic neobvyklého, ale já to dělala poprvé :-)
VymazatTěším se na fotky z oslavy. A tou vířivkou nás nahlodáváte, slíbili jsme si, že si ji koupíme až bude syn větší a už pár let statečně odoláváme. :-)
OdpovědětVymazatIveta
Iveto, vířivku můžu jen doporučit, měla jsem trochu strach , že ji nebudeme až tak moc využívat, ale je tam pořád narváno, muž s Adamem skoro denně, teď v zimě! Je to fakt balzám!
VymazatMy jsme putování naší kočky vyřešili dvířkama(pro zvířátka) do hlavních dveří,které jí umožní jít ven a zpět kdy chce. Moc hezký,inspirativní blog máte.Iva
OdpovědětVymazatIvo , moc díky! O dvířkách už jsme taky uvažovali, ale zatím vyhrává nejčastěji varianta ...dát kočku ven než jdem spát, ale když jsou velké mrazy tak ji necháme doma:-).Krásné dny!
VymazatZdravím, přeji hezkou sobotu...
OdpovědětVymazatLuci, to jsme přesně my ženy,proč bychom si to udělaly jedoduše,kdyžto jde složitě:) Jsem zvědavá jaký dort jste vymyslela, já jsem chtěla minulý víkend udělat medovník,ale těsto na placky s emi tak lepilo,že po chvíli šlo do koše:( nadávala jsem jak špaček. nakonec mě zachránila kamarádka a syn byl spokojený:)
U vás musí být krásně,všude bílo,to bych se kochala pohledem z okna. Obdivuju vás, že vstanete ve 4h a jdete vypustit kočku..
Bitka Adiny s bambulí mě pobavila:)
Mějte se moc hezky,
Petra
Petro přesně tak:-)))...mě dort peče sousedka, ale dekoraci jsem si dělala sama:-)
VymazatNo ono není co obdivovat, kočka začne ve 4 řádit a tak nezbývá než vstát a vypustit, jinak by z nás možná začala strhávat peřiny :-)))
Krásné dny!
S kočkou u nás stejné, ale tolik toho sněhu tu nemáme:-))
OdpovědětVymazatAjka
Tady je jen u nás v údolí, je zima tak netaje, ale moc nepřipadlo:-) Krásné dny!
VymazatJak, už je u vás zvykem, nenudíte se:-) A díky tomu, ani my čtenáři:-D
OdpovědětVymazatNo Reny nuda u nás teda opravdu není :-)))
VymazatPohled na kocoura za oknem známe moc dobře, ten náš to ale dovedl k dokonalosti, obchází celý dům a brečí a brečí, až se nad ním někdo smiluje a pustí ho dovnitř:)
OdpovědětVymazatJo oni to ty zvířátka s námi umí i beze slov , že jo! :-)
Vymazat