procházka...

...po lese, to je teď pro mě velký luxus!

Krásné ráno ve čtvrtek, blogerky!

O to víc si vychutnávám, když se mi podaří na hodinku nechat kluky s klukama...

...vzít foťák...

...a jít úplně sama lesem...

...a polem...

...sice mě občas vyděsí nějaká zvěř...

...to se pak snažím pohledem do křoví, odkud se ozývá šustění, zjistit co to je  a často se můj vyděšený pohled střetne se srnčím, stejně vyděšeným pohledem :-))), ovšem na cvaknutí foťáku srny nečekají, to bych musela vyčkat já  a tolik času zase nemám:-)))...

...ale i tak si užívám tyhle malé útěky, kdy nestražím slechy, zda se něco neděje v kočárku a nebo naopak, když mi Adam něco sděluje a před každou větou na mě téměř vykřikne "MAMI!" i když na mě mluví už deset minut nepřetržitě a je se nehnula z místa, takže oslovení už je opravdu zbytečné :-) a já bych v tu chvíli už raději neslyšela, myslím, že pokud máte mluvící děti, tak to znáte :-))). 

Na procházku vyrážím svižným krokem, který po chvíli zvolním, ale jakmile se vracím zase zpátky přidávám na rychlosti, protože co kdyby se doma "něco " dělo a oni by mě potřebovali...

...což je obava zbytečná a po mém návratu zjišťuji, že jsem nikomu nechyběla :-))), jen Adam , hned jak mě zahlédne spustí..."MAMI! Mami víš že.... a MAMI! já jsem....a MAMI" co budeme..." :-)))

Mějte pohodový čtvrtek!