Přeskočit na hlavní obsah

Poslední příspěvek

Děkuji...

...nejsem na to sama. Dnes jsem zažila něco, co jsem opravdu nečekala. Po zveřejnění minulého článku mi několik lidí poslalo finanční příspěvek. Když jsem článek psala, chtěla jsem jen dát vědět, co se v mém životě děje. Nenapadlo mě, že se najdou lidé, kteří se rozhodnou mě podpořit i tímto způsobem. Nevím, jestli dokážu vyjádřit, jak moc si toho vážím. Nejde jen o peníze. Jde o pocit, že na člověka někdo myslí. Že jeho slova mají smysl. Že na některé cesty nemusí jít úplně sám. Děkuji každému, kdo četl, sdílel, napsal zprávu nebo přispěl. Dnešní den mi připomněl, kolik dobra mezi lidmi pořád je.  Možná je úsměvné, že odkaz na „kafíčko“ jsem měla připravený spíš do budoucna. Na dobu, kdy se blog zase více rozjede a já budu mít prostor pravidelně přinášet tipy, návody, recepty, zkušenosti a další obsah, který by mohl být pro čtenáře užitečný. Nenapadlo mě, že ho někdo využije právě teď. O to větší vděčnost cítím. Děkuji za důvěru, podporu i za to, že se ke mně vracíte. A ano, v psa...

procházka...

...po lese, to je teď pro mě velký luxus!

Krásné ráno ve čtvrtek, blogerky!



O to víc si vychutnávám, když se mi podaří na hodinku nechat kluky s klukama...


...vzít foťák...



...a jít úplně sama lesem...


...a polem...



...sice mě občas vyděsí nějaká zvěř...


...to se pak snažím pohledem do křoví, odkud se ozývá šustění, zjistit co to je  a často se můj vyděšený pohled střetne se srnčím, stejně vyděšeným pohledem :-))), ovšem na cvaknutí foťáku srny nečekají, to bych musela vyčkat já  a tolik času zase nemám:-)))...


...ale i tak si užívám tyhle malé útěky, kdy nestražím slechy, zda se něco neděje v kočárku a nebo naopak, když mi Adam něco sděluje a před každou větou na mě téměř vykřikne "MAMI!" i když na mě mluví už deset minut nepřetržitě a je se nehnula z místa, takže oslovení už je opravdu zbytečné :-) a já bych v tu chvíli už raději neslyšela, myslím, že pokud máte mluvící děti, tak to znáte :-))). 

Na procházku vyrážím svižným krokem, který po chvíli zvolním, ale jakmile se vracím zase zpátky přidávám na rychlosti, protože co kdyby se doma "něco " dělo a oni by mě potřebovali...




...což je obava zbytečná a po mém návratu zjišťuji, že jsem nikomu nechyběla :-))), jen Adam , hned jak mě zahlédne spustí..."MAMI! Mami víš že.... a MAMI! já jsem....a MAMI" co budeme..." :-)))

Mějte pohodový čtvrtek!

Komentáře

  1. Nádherné fotky, Lucinka! :-)... Komentár ako vždy, úžasný!... Vieš zachytiť okamih slovom....Vrátila som sa na chvíľu pár rokov dozadu a počula tie všetečné otázky mojich detí aj pocítila ten pocit, že ako to zvládajú bezo mňa, keď tam chvíľu nie som :-)
    Iveta

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Iveto díky, nojo nejdčív čekáme kdy už začnou mluvit, pak nám z toho třeští hlava a pak s úsměvěm vzpomínáme, jak to bylo roztomilé:-). Krásné dny!

      Vymazat
  2. Naprosto rozumím a někdy mi z toho jde už hlava kolem! Naštěstí má Marťa příští týden atletický příměstský tábor, takže budu mít jen jeden kousek, což je dost úleva :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Krásné fotky :) užívej chvilky bez dětí i s nimi

    OdpovědětVymazat
  4. Jo, takovéhle útěky jsou k nezaplacení ;-) Moc pěkné fotky :-) A mluvící děti? Naprosto vím, o čem mluvíš, čas od času by jim člověk nejraději dal něco do pusy, aby se utišily, ale ony mluví i při jídle :-D
    bára.kára blog

    OdpovědětVymazat
  5. Milá Lucie,
    s tím MAMI, MAMI jste to přesně vystihla. Znám to od svých dvou dcer a nyní to pokračuje BABI, BABI. To když jsem se před pár lety stala babičkou ve svých 39 letech! Přeji krásné léto a těším se na každý Váš příspěvek.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pavlo, tak to je hezký...tak to jsou holky rychlý, dnes to bývá spíš nopak :-). Krásné dny!

      Vymazat
  6. Luci a já se zase na to 'MAMI, MAMI... ' moc těším! :)) Hezké dny do mlýna, Veronika. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Veroniko, to chápu, taky jsem se u Adama těšila na všechny novinky a teď si nopak u Maxe užívám ten okamžiky kdy ještě jen leží a nemluví a samozřejmě mám z každého pokroku radost, ale taky si říkám, že třeba už takhle malé mimi nikdy mít nebudu...ale třeba jo...kdo ví:-))). Krásné dny!

      Vymazat
  7. Jo, to s tím MAMI, MAMII, MAMIII, to znám. Denně mi z toho večer třeští hlava... krásné fotky, ano, někdy je fajn být sama a fotit.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Děkuji, že mi dáváte vědět , že tu jste. Lucie