Přeskočit na hlavní obsah

Poslední příspěvek

Byl to ...

...smutný týden. Krásný den přeji. Trochu jsem doufala, že si během týdne bez dětí odpočinu, ale nějak to nevyšlo. Minulý týden odešel navždy můj kamarád, rodinný přítel, a od té doby jsem hodně špatně spala. Rozloučili jsme se s ním včera. A bylo to opravdu krásné rozloučení. V kostele sv. Jakuba v Kutné Hoře, kam přijelo mnoho přátel z celého světa, kteří s ním měli možnost prožít kousek svého života. Kamarád Lukáš nám bude moc chybět. Zvažovala jsem, jestli vzít děti. Ale je to součást života, a tak jsem rozhodnutí nechala na nich. Adam přišel naprosto samozřejmě a Anička chtěla jít. Max se toho obával, a tak jsem ho k ničemu nenutila. Andulka byla hodně smutná, ale zvládla to skvěle. Já jsem šla po obřadu ještě na hostinu a Anička si šla trochu přijít na jiné myšlenky s mojí ségrou a jejími dcerami do nedalekého   Gasku.    A tedy maličká tříletá zvládla obřad taky. Přestože moje neteř byla připravená s malou rychle odkráčet, pokud by hrozilo, že bude rušit obřad...

procházka...

...po lese, to je teď pro mě velký luxus!

Krásné ráno ve čtvrtek, blogerky!



O to víc si vychutnávám, když se mi podaří na hodinku nechat kluky s klukama...


...vzít foťák...



...a jít úplně sama lesem...


...a polem...



...sice mě občas vyděsí nějaká zvěř...


...to se pak snažím pohledem do křoví, odkud se ozývá šustění, zjistit co to je  a často se můj vyděšený pohled střetne se srnčím, stejně vyděšeným pohledem :-))), ovšem na cvaknutí foťáku srny nečekají, to bych musela vyčkat já  a tolik času zase nemám:-)))...


...ale i tak si užívám tyhle malé útěky, kdy nestražím slechy, zda se něco neděje v kočárku a nebo naopak, když mi Adam něco sděluje a před každou větou na mě téměř vykřikne "MAMI!" i když na mě mluví už deset minut nepřetržitě a je se nehnula z místa, takže oslovení už je opravdu zbytečné :-) a já bych v tu chvíli už raději neslyšela, myslím, že pokud máte mluvící děti, tak to znáte :-))). 

Na procházku vyrážím svižným krokem, který po chvíli zvolním, ale jakmile se vracím zase zpátky přidávám na rychlosti, protože co kdyby se doma "něco " dělo a oni by mě potřebovali...




...což je obava zbytečná a po mém návratu zjišťuji, že jsem nikomu nechyběla :-))), jen Adam , hned jak mě zahlédne spustí..."MAMI! Mami víš že.... a MAMI! já jsem....a MAMI" co budeme..." :-)))

Mějte pohodový čtvrtek!

Komentáře

  1. Nádherné fotky, Lucinka! :-)... Komentár ako vždy, úžasný!... Vieš zachytiť okamih slovom....Vrátila som sa na chvíľu pár rokov dozadu a počula tie všetečné otázky mojich detí aj pocítila ten pocit, že ako to zvládajú bezo mňa, keď tam chvíľu nie som :-)
    Iveta

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Iveto díky, nojo nejdčív čekáme kdy už začnou mluvit, pak nám z toho třeští hlava a pak s úsměvěm vzpomínáme, jak to bylo roztomilé:-). Krásné dny!

      Vymazat
  2. Naprosto rozumím a někdy mi z toho jde už hlava kolem! Naštěstí má Marťa příští týden atletický příměstský tábor, takže budu mít jen jeden kousek, což je dost úleva :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Krásné fotky :) užívej chvilky bez dětí i s nimi

    OdpovědětVymazat
  4. Jo, takovéhle útěky jsou k nezaplacení ;-) Moc pěkné fotky :-) A mluvící děti? Naprosto vím, o čem mluvíš, čas od času by jim člověk nejraději dal něco do pusy, aby se utišily, ale ony mluví i při jídle :-D
    bára.kára blog

    OdpovědětVymazat
  5. Milá Lucie,
    s tím MAMI, MAMI jste to přesně vystihla. Znám to od svých dvou dcer a nyní to pokračuje BABI, BABI. To když jsem se před pár lety stala babičkou ve svých 39 letech! Přeji krásné léto a těším se na každý Váš příspěvek.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pavlo, tak to je hezký...tak to jsou holky rychlý, dnes to bývá spíš nopak :-). Krásné dny!

      Vymazat
  6. Luci a já se zase na to 'MAMI, MAMI... ' moc těším! :)) Hezké dny do mlýna, Veronika. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Veroniko, to chápu, taky jsem se u Adama těšila na všechny novinky a teď si nopak u Maxe užívám ten okamžiky kdy ještě jen leží a nemluví a samozřejmě mám z každého pokroku radost, ale taky si říkám, že třeba už takhle malé mimi nikdy mít nebudu...ale třeba jo...kdo ví:-))). Krásné dny!

      Vymazat
  7. Jo, to s tím MAMI, MAMII, MAMIII, to znám. Denně mi z toho večer třeští hlava... krásné fotky, ano, někdy je fajn být sama a fotit.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Děkuji, že mi dáváte vědět , že tu jste. Lucie