Slib sama...
...sobě. pravidelné trasy Krásný den všem! Když jsem letos na jaře začala běhat, netušila jsem, jak moc ten krok ovlivní další měsíce mého života. Neběžela jsem kvůli výkonům. Neběžela jsem kvůli číslům v aplikaci. Potřebovala jsem se znovu nadechnout. Potřebovala jsem najít něco, co bude jen moje. A tak jsem si dala jednoduchý slib. Že vytrvám. Že když to půjde, půjdu běhat. A že to udělám pro někoho na kom mi záleží. Pro sebe. Dnes mám za sebou sto čtyřicet kilometrů v květnu, přes sto dvacet v červnu a mám z toho radost. Ne kvůli kilometrům samotným. Ale proto, že jsem dodržela slib, který jsem dala sama sobě. V posledních týdnech se můj život obrátil vzhůru nohama, jak víte z posledních článků. Přiznám se, že když jsem se dozvěděla diagnózu, na chvíli mě napadlo, jestli má vůbec smysl pokračovat v plánech, které jsem si začala budovat. před bouřkou Pak jsem si ale uvědomila jednu věc. Právě teď je potřebuji víc než kdy jindy. Běhání mi nepomůže vyřešit všechny problémy. Nezajistí v...



Luci, taky jsi mi připomněla to, když byly děti malé. Měli jsme v bytě mezi kuchyní a jídelnou takovou květinovou stěnu jak to dřív bývalo a tam plno věcí a vše se muselo postupně dávat pryč. Se Simonkou to tak vůbec nebylo, sice ji taky všechno zajímalo, ale nějak jsme nestěhovali.
OdpovědětVymazatať je Adamovi brzy líp.
pěkný den Majka
Lucko hezký den přeji, vzpomínám na dceru když byla malá ...tu nechávalo vše chladnou - zajímaly ji jen hračky ,zato syn ten otevřel co se dalo a vyšmejdil a přendal a nosil všechny věci kam dosáhl.
OdpovědětVymazatVnouček jakmile začal chodit měl tu snahu taky, ale vždy jsem jen řekla to je babičky anebo dědy a nevšímá si toho . Řeknu jen nenenene a nebere nic do ruky. Sice ho láká svoje hračky umísťovat mezi věci do stěny snaží se je "vystavit. " Svoje knížečky nosí mezi naše knihy . Je to legrace - mluvit ještě neumí,ale moc dobře rozumí. Věřím, že to taky v pohodě překlenete , jsou to prostě malý zvídálci.měj prima den , snad už bude dnes Adamovi dobře......
Luci, děti a hrabošení. Anička byla docela hodné dítko, při ní se toho moc uklízet nemuselo, pamatuju si, jak byl každý v šoku, že mám po bytě tolik dekorací. Mareček to byl už jiný materiál. To muselo zmizet téměř vše. V kuchyni jsme namontovali zarážky do šuplat, protože to se jinak nedalo. Ale co se týče krbu, zvládli jsme to na výbornou. Taky jsme zvažovali ohrádku kolem krbu, ale nakonec stačilo ho neustále upozorňovat, že to dělá boooooo a tak si ho po čase přestal všímat.
OdpovědětVymazatNyní jsem ráda, že jsou už velcí. Nemůžu říct, že je moje věci nezajímají. Nejzajímavější místnost z celého domu je pracovna a už jsem několikrát zvažovala dát tam petlici se zámkem :-).
Mějte se krásně
Ahoj L. Prosím, prozraď mi, z jakého materiálu jsou ty šedé domečky? Před vánoci jsem propadla domečkové mánii a tady z těch tvých jsem naprosto okouzlená... Marcela
OdpovědětVymazatMarcelo, díky. Krajní domečky jsou z betonu a ty mezi jsou svíčky. Krásné dny!
VymazatAť je Adámkovi brzo líp!!! Určitě si prázdniny představoval jinak, tak ať si je stihne ještě pořádně užít!!!
OdpovědětVymazatStarší syn je taky nemocný i s manželem, myslím že v této době chřipka postihla snad všechny. Jen škoda, že je tak krásně a nemůžeme ven.
OdpovědětVymazatPřeji brzké uzdravení
Je skutečně zvláštní že si mnoho lidí nepřijde prohlédnout ani dřevěné dekorace přitom třeba ví že jim něco v obchodě chybí. Já si vždy říkám že to je škoda. Dřevo do domácnosti prostě patří a tečka.
OdpovědětVymazat