24 února 2015

v obýváku...

...když Max spí:-).

Přeji krásné úterý!

Poslední dny jsou dost náročné, člověk by řekl, že se nic neděje, ale ono jo.
Taťku máme už nějaký ten pátek služebně pryč a tak válčíme sami.
Minulé pondělí měl Max úraz, naštěstí vyvázl jen se dvěma stehy na bradě a na náladě mu to neubralo, narozdíl ode mne.
Nechali si nás dva dny na pozorování v nemocnici, kde mě naštěstí dost uklidnily sestřičky, že děti toho zvládnou opravdu hodně.
Jen jsem mu teď ještě mnohem víc za "zadečkem" tak mu nezbývá než doufat, že mě to do jeho puberty přejde, jinak si chudák nic neužije :-))).

Tenhle týden jsem zase myslela že si z neděle na pondělí budu volat záchranku já, bylo mi od deseti do tří do rána hrozně zle, ale fakt celkem krize, ale představa, že když si zavolám doktora, nechají mě zase v nemocnici alespoň den a já budu zase muset řešit co s dětmi, tak jsem to přetrpěla a dnes už je zase hej.
Měla jsem něco podobného asi před deseti lety a to jsme tenkrát jeli na pohotovost, přítele tenkrát vyhazovali, že jako není můj příbuzný tak tam nemá co dělat, ale já byla ráda, že nakonec odolal a zůstal, protože když jsem si musela odběhnout na WC v nemocnici (což byl vlastně ten nej důvod proč jsem tam jela neb jsem se z oné místnosti téměř nevzdálila několik hodin) tak WC na dlouhé chodbě za několika rohy a tam žádný toaletní papír, kdyby mě nehlídal tenkrát přítel, tak by mě tam asi nechali.

Ale už je zase dobře, Max mě nechal vyspat a venku je nádherně.

Z víkendové kytice moc nezůstalo...




...ale poslední dvě růže a pár čerstvých větviček...





...mi dělá parádu na stolku, ale jen do doby než se vyspí Max, pak musí všechno ze stolu do vyšších pozic :-)))...



...zatím na komodu tam se nedostane :-)...





...a tak komoda je jedno z mála míst kde si občas pohraji s dekoracemi...






...ale často jí teď dekoruje i něco co tam být nemá, ale je to tam odloženo před Maxem :-))).





Nad komodou bude ještě (možná ) police, už je na cestě, ale musí jí přidělat muž, je to původní zeď a to si na svědomí nevezmu, jsou tam totiž na mnoha místech místo cihel kameny.
Takže to nechám na muži...
...tzn. cesta police na zeď bude dlouhá:-).


Mějte krásné dny!





12 komentářů:

  1. Krasne fotky , tak hlavne ze jste ztoho venku. Preji hodne zdravicka vsem ! Dana

    OdpovědětVymazat
  2. Vypadá to krásně.. Toto je můj styl.. :)) Panáčka na kreslení mám také a je to opravdu vděčná dekorace (a nejen to, samozřejmě). Navíc je šíleně fotogenický, takže bez něj pokoj prostě ne :)) Máš krásný blog! Skills of Art

    OdpovědětVymazat
  3. Vydrž ještě takových deset let-pokud se počet dětí ustálil- a můžeš dekorovat vše, na co ti oko padne. Mluvím z vlastní zkušenosti. :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Lucie, s voláním záchranky mám zkušenost, vždycky pomůžou - akorát musíte říct, že nechcete jen převozovku, která vás pouze naloží a někam odveze, ale že chcete, aby za vámi přijel doktor. Mám vyzkoušeno, že vás doma nechají, i když minule jsem měla tlak 200/100, což už samo o sobě stačilo na převoz :) Ale řekla jsem, že je dítě ve škole, nemá mobil, ani klíče, nemá si ho kdo přebrat - a hotovo. Napíchali mi injekce a bylo. Je zbytečný trpět!

    OdpovědětVymazat
  5. Dobrý den, často ráda nakouknu na Váš blog, jen nejsem takový ten komentátor, ale dnes mi to nedalo. Jednak musím pochválit úžasný blog, úžasnou blogerku, úžasné bydlení s úžasnými dětmi. Maxík za chvilku nebude ani vědět, že se mu něco přihodilo, děti se otřepou velmi rychle - holt je to kluk, tak to asi nebyl poslední karambol. Ale berete to statečně, takže Vás obdivuji o to víc, že to zvládáte tak dobře, i když máte přítele mimo domov. A vyřiďte, prosím, Adámkovi, že jsem skutečně nadšená z jeho cukrářského umění, ta fota by chtělo poslat výrobci toho dortíku, protože jsou bezchybná, přirozená, prostě super!!!! Jste šikulky - všichni. Tak jsem se dnes trošku rozvášnila, ale nedalo mi, abych nepísla alespoň pár řádků, když jste tak prima. A díky za časté příspěvky na blog, vždy se moc těším,až nakouknu na to, co je u Vás doma nového. Tento blog a blog "U nás na kopečku" navštěvuji nejraději. Mějte se krááááásně.

    OdpovědětVymazat
  6. Luci, tohle je hrozné a ještě horší při představě, že je člověk na to zrovna sám a prostě MUSÍ. Nějaká střevní potvora? Tyhle nemoci fakt nééé. Ale už bude jen dobře, Maxík to také zvládl a směje se, vodníček malej :-) Krásné a lepší dny. Katka

    OdpovědětVymazat
  7. Volani zachranek taky znam... Casto jsem se dostala do silenych stavu z vycerpani, jednou tachykardie a jednou se mi neco stalo s centrem rovnovahy a tocil se se mnou cely svet... A kdyz je clovek sam s detma, coz ja jsem vpodstate porad, tak se ten strach a panika jeste nasobi... Uzij si ten pocit, ze uz je dobre... Hezky klidny vecer a v noci klidne spani!!! I.

    OdpovědětVymazat
  8. Nadherne fotky.
    http://www.style-and-smile15.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat
  9. Připomněla jsi me desnou noc s křečemi a bolestmi kdy jsem se za pár hodin...resp do půlnoci musela sebrat a postarat se o zvracejícího přitele a jedno z mimi dvojčat ....a doufala ze nezačne druhé z deti.Proste když musíš tak musíš ...

    OdpovědětVymazat
  10. Krásný večer Luci,
    znám, ikdyž zatím jsem to pokaždé taky nějak přižila. Nemocnice nesnáším, tak se raději pokaždé nějak zmátořím. Když byl malému rok, upadla jsem s ním na ledě a rozrazil se mu o štěrkovou cestu ret. Záchranka nás odvezla do nemocnice - musím tedy podotknout, že v našem případě s tím měli docela problémy, jelikož jsem byla údajně schopný řidič - to že jsem byla na pokraji zhroucení při pohledu na malého nikoho nezajímalo. Také si nás nechali na pozorování přes noc, syn dostal 7 stehů a věřte mi, vypadal příšerně. Dodnes když vidím jizvu na jeho pusině, je mi úzko. Ale jsou ještě mnohem horší věci a takových úrazů bude asi v životě mnohem víc :-). Takže hlavu vzhůru.
    Přeji aby se vám manžel co nevidět vrátí - být sama na vše a nemít nikoho kdo vás večer obejme je nešťastná situace.

    krásný večer Jiřina

    OdpovědětVymazat
  11. LUCI, DRŽÍM PALCE, ABY UŽ BYLO JEN LÉPE. S MAXÍKEM JE TO PECH, ALE JÁ MUSÍM NAPSAT, ŽE MÝM DĚTEM, POKUD SE NĚCO STALO, TAK MĚ MĚLY DOSLOVA ZA ZADEČKEM..A NEŽ SE OŽENÍ, TAK SE MU TO ZAHOJÍ :o))..určitě nad sebou má ale nějakého andělíčka strážníčka..tak už jen samé pohodové, sluníčkové dny..PS: fotky jako vždy krásné..Inka

    OdpovědětVymazat
  12. Dobrý den Lucie, zatrnulo mi nad Maxíkem - jakýkoli úraz dítěte je moje noční můra. Naštěstí to určitě už zapomněl, brouček malý. Snad už bude líp a taťka bude zase brzy zpátky. Přestože jste teď v dekorování kvůli malému trochu omezená, Váš interiér vypadá pořád skvěle a pozitivně. Strašně se mi líbí ta stříbrná tepaná váza ... Hezké dny, Jana

    OdpovědětVymazat