Přeskočit na hlavní obsah

Poslední příspěvek

Tak už jedeme...

...na vánoční vlně. Krásný den přeji! Vždycky si myslím, jak se ozvu dřív a pak frčí život  svým obvyklým super tempem a já mám co dělat s ním držet krok. Měla jsem pár dní volna a tak jsem měla i trochu plánů kam vyrazím s dětmi. Nakonec jsem ty dny víceméně proležela doma. Nejsem nemocná, ale unavená. A rozhodla jsem se s těžkým srdcem poslouchat svoje tělo a nepřepínat se. Což jde těžko, protože mám tendence si pak nadávat a obviňovat se, že jsem líná.  Ale protože tohle už nějakou dobu nedělám a jsem k sobě laskavá bylo to trochu náročnější:-). Myslím, že jsem to zvládla úspěšně. Ne že bych si nějak zvlášť odpočinula a cítila se líp, ale řekněme, že jsem si nepřitížila a necítím se hůř. A to je vlastně úspěch. Doma jsem chtěla lehce sklidit podzim, což se zvrtlo ve vánoční dekorování. Mimochodem bednu s vánočními věcmi jsem si přestěhovala minulý týden. Zůstala u přítele a já žila chvíli v infarktovém stavu, že se ztratila během stěhování.  Tolik radosti, že se našla ...

Našel si nás...

...kašel.



Přeji pěkný čtvrtek!

Pokračujeme v prázdninách. 
Kluci mají opět rýmu a dost ošklivý kašel, Andy zatím jen rýmu a muž má taky hlas 
o pár oktáv níž, díky nachlazení.

Tak si užívám společnosti všech mých tří broučků a občas mi z toho jde hlava kolem.
Jakmile je chvíli ticho je jasné, že se na druhém konci bytu děje něco nekalého.

Třeba Andy zjistila jak otevřít šuplík a ládovala se nevařenýma těstovinama, jindy zase Max ochotně podal pytlík a i s Andulkou nakládali chia semínka na náklaďák, takže chia semínka budu nacházet v kuchyni asi ještě pár měsíců.

No a když už jsou tihle dva spacifikovaní, Adam dělá domácí úkoly a dopřeje si pořádnou sklenici džusu, ze které si jednou srkne a zbytek omylem rozlije po celém...ale fakt celém stole, v džusu se koupe učení, nějaké to čisté prádlo, které na druhém konci stolu čekalo 
na skládání (holt se nedočkalo :-) ), ale taky telefon, foťák a během vteřiny i Andulka, která dokáže na stůl vylézt opravdu fofrem a v tu nejméně vhodnou chvíli.

Ale jsou i chvilky, kdy jsou zlatý :-).





Většinou je to pár minut, než vymyslí nějakou lumpárnu:-).

Mějte se krásně!





Komentáře

  1. Luci u vás doma prostě slovo NUDA nikdo nezná....krásné fotky jako vždy....Děti jsou radost, starost , k pomuchlování a někdy na zabití-ale to je normální.....jsou to naše zlatíčka a co ony vymyslí ,to by nás mnohdy nenapadlo.
    Přeji pevné nervy a ať se těch bacilů brzy zbavíte....už aby se počasí vylepšilo-hned bude líp ,až budou moc vyběhnout ven.H.

    OdpovědětVymazat
  2. A keďže je to u nás takto od najstaršieho po posledného (dnes som ho pristihla pri niečom nekalom AJ JA:-)) stále, tak mám ten náš bezpečný industriál (Milo má na pitie ešte stále plecháčiky) a skoro holobyt!
    Držte sa a uzdravte!!

    OdpovědětVymazat
  3. Nemocne deti jsou vzdycky lahudka, obzvlast kdyz jim nic moc neni a nudi se :-)
    http://naseruina.blogspot.cz/2016/01/den-blbec.html?m=1

    Pevne nervy!

    OdpovědětVymazat
  4. Andy s Maxem jsou si hodně podobní. A rošťáci to budou asi taky stejní.
    Koukám, že krteček zaujal všechny tři :O) Hezké fotky.
    Přeji brzké uzdravení a klidné dny u kamen. Venku je stejně zima.

    OdpovědětVymazat
  5. Veselé počteníčko! Ještě, že ty děti máme, jsou nepřekonatelným zdrojem vtipných a neotřelých zážitků.

    OdpovědětVymazat
  6. Milá Lucie u vás je fakt veselo😊 děti jsou úžasné. Max s Andy jsou dobří partaci na lumparny😊 tak se brzy všichni uzdravte. Mějte se hezky Petra

    OdpovědětVymazat
  7. Tím si holt projde každý rodič,u nás také běžné tyhle nervové situace když​ se daří😉aspoň budeme mít na co vzpomínat a taky je fajn že to není jen u nás ale slyším to i od jinud.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Děkuji, že mi dáváte vědět , že tu jste. Lucie