Přeskočit na hlavní obsah

Poslední příspěvek

Sláva starým parketám...

...aneb recenze na leštěnku. Krásný den přeji! Včera se ozvali stěhováci, jestli bychom nemohli stěhovat už 14. srpna místo 18. srpna. Cink! Čtyři dny jsou pryč. Celý týden mám děti. 12. srpna mě čeká CT celého trupu. 13. srpna návštěva onkoložky a rozhodnutí o dalších krocích. Co si budeme povídat... vstávám až příliš brzy a usínám pozdě. Myslím, že můj tep je už několik dní zase o něco vyšší a přestože se fakt snažím být nohama na zemi a jít krok za krokem, jsou chvíle, kdy mám pocit, že se mi ze všeho, co se teď děje, rozletí tělo ze středu hrudníku na tisíc kusů.  Omlouvám se za tu morbidnost, ale nevím, jak ten pocit převést do slov. 😅 Nepropadám panice. Měla bych jít balit a pakovat a nosit věci do auta, ale tohle vám musím napsat.  Jsou ale i malé velké radosti. ❤️ Takže jsem si udělala kafe a snad se mi během psaní trochu zklidní tep . Když jsem se snažila vydrhnout parkety v obýváku, výsledek mě nepotěšil. Parkety byly matné a drsné, škrábance dost hluboké a chůze po...

Našel si nás...

...kašel.



Přeji pěkný čtvrtek!

Pokračujeme v prázdninách. 
Kluci mají opět rýmu a dost ošklivý kašel, Andy zatím jen rýmu a muž má taky hlas 
o pár oktáv níž, díky nachlazení.

Tak si užívám společnosti všech mých tří broučků a občas mi z toho jde hlava kolem.
Jakmile je chvíli ticho je jasné, že se na druhém konci bytu děje něco nekalého.

Třeba Andy zjistila jak otevřít šuplík a ládovala se nevařenýma těstovinama, jindy zase Max ochotně podal pytlík a i s Andulkou nakládali chia semínka na náklaďák, takže chia semínka budu nacházet v kuchyni asi ještě pár měsíců.

No a když už jsou tihle dva spacifikovaní, Adam dělá domácí úkoly a dopřeje si pořádnou sklenici džusu, ze které si jednou srkne a zbytek omylem rozlije po celém...ale fakt celém stole, v džusu se koupe učení, nějaké to čisté prádlo, které na druhém konci stolu čekalo 
na skládání (holt se nedočkalo :-) ), ale taky telefon, foťák a během vteřiny i Andulka, která dokáže na stůl vylézt opravdu fofrem a v tu nejméně vhodnou chvíli.

Ale jsou i chvilky, kdy jsou zlatý :-).





Většinou je to pár minut, než vymyslí nějakou lumpárnu:-).

Mějte se krásně!





Komentáře

  1. Luci u vás doma prostě slovo NUDA nikdo nezná....krásné fotky jako vždy....Děti jsou radost, starost , k pomuchlování a někdy na zabití-ale to je normální.....jsou to naše zlatíčka a co ony vymyslí ,to by nás mnohdy nenapadlo.
    Přeji pevné nervy a ať se těch bacilů brzy zbavíte....už aby se počasí vylepšilo-hned bude líp ,až budou moc vyběhnout ven.H.

    OdpovědětVymazat
  2. A keďže je to u nás takto od najstaršieho po posledného (dnes som ho pristihla pri niečom nekalom AJ JA:-)) stále, tak mám ten náš bezpečný industriál (Milo má na pitie ešte stále plecháčiky) a skoro holobyt!
    Držte sa a uzdravte!!

    OdpovědětVymazat
  3. Nemocne deti jsou vzdycky lahudka, obzvlast kdyz jim nic moc neni a nudi se :-)
    http://naseruina.blogspot.cz/2016/01/den-blbec.html?m=1

    Pevne nervy!

    OdpovědětVymazat
  4. Andy s Maxem jsou si hodně podobní. A rošťáci to budou asi taky stejní.
    Koukám, že krteček zaujal všechny tři :O) Hezké fotky.
    Přeji brzké uzdravení a klidné dny u kamen. Venku je stejně zima.

    OdpovědětVymazat
  5. Veselé počteníčko! Ještě, že ty děti máme, jsou nepřekonatelným zdrojem vtipných a neotřelých zážitků.

    OdpovědětVymazat
  6. Milá Lucie u vás je fakt veselo😊 děti jsou úžasné. Max s Andy jsou dobří partaci na lumparny😊 tak se brzy všichni uzdravte. Mějte se hezky Petra

    OdpovědětVymazat
  7. Tím si holt projde každý rodič,u nás také běžné tyhle nervové situace když​ se daří😉aspoň budeme mít na co vzpomínat a taky je fajn že to není jen u nás ale slyším to i od jinud.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Děkuji, že mi dáváte vědět , že tu jste. Lucie