Slib sama...
...sobě. pravidelné trasy Krásný den všem! Když jsem letos na jaře začala běhat, netušila jsem, jak moc ten krok ovlivní další měsíce mého života. Neběžela jsem kvůli výkonům. Neběžela jsem kvůli číslům v aplikaci. Potřebovala jsem se znovu nadechnout. Potřebovala jsem najít něco, co bude jen moje. A tak jsem si dala jednoduchý slib. Že vytrvám. Že když to půjde, půjdu běhat. A že to udělám pro někoho na kom mi záleží. Pro sebe. Dnes mám za sebou sto čtyřicet kilometrů v květnu, přes sto dvacet v červnu a mám z toho radost. Ne kvůli kilometrům samotným. Ale proto, že jsem dodržela slib, který jsem dala sama sobě. V posledních týdnech se můj život obrátil vzhůru nohama, jak víte z posledních článků. Přiznám se, že když jsem se dozvěděla diagnózu, na chvíli mě napadlo, jestli má vůbec smysl pokračovat v plánech, které jsem si začala budovat. před bouřkou Pak jsem si ale uvědomila jednu věc. Právě teď je potřebuji víc než kdy jindy. Běhání mi nepomůže vyřešit všechny problémy. Nezajistí v...
Tak to je přesně, co bych potřebovala!!! Ale nejsou prostory:-(
OdpovědětVymazatÚlet se správným úhlem, mě pobavil, já mám podobný problém, rozladí mě neharmonické rozestavění věcí a nedotažené arangmenty. (bohužel mě ten úlet stojí spousty času a tak se i vyhýbám navštěvování míst, kde to nemohu ovlivnit:-D)
Také sním o tom, mít vlastní ateliér-pracovnu (a budu asi snít ještě dlouho). Místo, kde bych mohla nechat vše jak je, a později se k tomu vrátit. Prostor na všechen ten kreativní materiál, který je teď rovnoměrně rozložen v celém bytě + sklepě... Velký psací stůl mám v ložnici, protože děti jsou tam, kde jsem já, a ložnice není zrovna ideální místnost na hraní, stěhuji se často s prací do obýváku na jídelní stůl. Tady často pracuje i dcera (v jejím pokojíčku jí to nebaví) a tak si sedíme naproti a tvoříme. Mám už na to svoji techniku, jak to vše rychle rozbalit a sbalit, ale stejně... mít tak třeba tohle:
OdpovědětVymazathttp://kimberlyshaw.typepad.com/my_weblog/2010/06/welcome-to-my-studio.html
a tady je taková dobrá akce, kde si bloggeři navzájem ukazují svá pracovní místa:
http://where-bloggers-create.blogspot.co.at/
na druhou stranu ono to pracování uprostřed chaosu, s neustálými přestávkami (každý, kdo jde kolem, něco potřebuje) má taky něco do sebe. jak se znám, budu jednou sedět ve svém perfektním ateliéru a bude mi ten chaos chybět :-)