pořád hledám...
...hrnek s kafem! Krásný den přeji! Za ten týden bez dětí se mi povedlo se vším docela slušně pohnout. I když je to asi dost subjektivní pohled. Jako svou výhru vidím vyprázdnění všech zelených beden, které patří stěhovákům. Hned jak si pro ně přijedou, budu moct opět začít s krabicemi, které jsou moje a jsou maličko vytříděné a momentálně zastavěné ve skládku těmi zelenými. Takže co oči nevidí... ...ruce dělat nemusí 😉. Vychutnávám si výhled z balkonu do zeleně. Je to uklidňující a příjemný pohled. Zatímco na druhé straně fotoaparátu to vypadá všelijak 😅. Peru. Měla jsem tady hromady prádla a rozhodně zatím nekončím. Stěhovala jsem kromě špinavého prádla i prádlo na žehlení. A žehlím tady takhle už skoro celý týden. A ne, není toho prádla tolik, abych žehlila celý týden. Ale stačí, když nesu vyžehlenou košili pověsit a potkám připravený věšák nebo závěsy, které musím ustřihnout, anebo si vzpomenu, že musím položit koberec u Aničky, odnést velkou bednu s odpadem do auta a nefunkční o...









Tak to je přesně, co bych potřebovala!!! Ale nejsou prostory:-(
OdpovědětVymazatÚlet se správným úhlem, mě pobavil, já mám podobný problém, rozladí mě neharmonické rozestavění věcí a nedotažené arangmenty. (bohužel mě ten úlet stojí spousty času a tak se i vyhýbám navštěvování míst, kde to nemohu ovlivnit:-D)
Také sním o tom, mít vlastní ateliér-pracovnu (a budu asi snít ještě dlouho). Místo, kde bych mohla nechat vše jak je, a později se k tomu vrátit. Prostor na všechen ten kreativní materiál, který je teď rovnoměrně rozložen v celém bytě + sklepě... Velký psací stůl mám v ložnici, protože děti jsou tam, kde jsem já, a ložnice není zrovna ideální místnost na hraní, stěhuji se často s prací do obýváku na jídelní stůl. Tady často pracuje i dcera (v jejím pokojíčku jí to nebaví) a tak si sedíme naproti a tvoříme. Mám už na to svoji techniku, jak to vše rychle rozbalit a sbalit, ale stejně... mít tak třeba tohle:
OdpovědětVymazathttp://kimberlyshaw.typepad.com/my_weblog/2010/06/welcome-to-my-studio.html
a tady je taková dobrá akce, kde si bloggeři navzájem ukazují svá pracovní místa:
http://where-bloggers-create.blogspot.co.at/
na druhou stranu ono to pracování uprostřed chaosu, s neustálými přestávkami (každý, kdo jde kolem, něco potřebuje) má taky něco do sebe. jak se znám, budu jednou sedět ve svém perfektním ateliéru a bude mi ten chaos chybět :-)