Hledám cesty jak ...
... si udržet spokojenost. Krásný den všem! Je sobota, v troubě se mi ohřívá kuře do tortilly, dopíjím studené ranní kafe a přišla na mě nálada napsat něco na blog. Samozřejmě mi doma svítí svíčky a světýlka, která dělají to podzimní pošmourno trochu veselejší a útulnější. Celé dopoledne jsem malovala. Začátek týdne byl poměrně hektický. Děti chtěly být až do začátku prázdnin u mě, ale žádná dohoda neexistovala, a tak to celé řídil chaos. Děti si všechno domlouvaly zvlášť s otcem a zvlášť se mnou. Jak ráda bych jim řekla: „Skvělé, budeme spolu ještě pár dnů navíc!“ Jenže těch ale je tady víc. Děti už jsou ve věku, kdy o mou přítomnost úplně nestojí, a důvody, proč chtějí být tady nebo tam, jsou ve většině případů zištné. I když u Aničky mám ještě občas pocit, že o čas se mnou opravdu stojí. :-) Pokud bych neměla tak napjatý rozpočet, asi by se mi i tyhle epizody snášely lépe. Nakonec děti vyzvedl až ve středu Adam, kdy jsem byla v práci. Po návratu z práce jsem tedy vzala byt od podlah...
Luci, zahrádka se ti už moc hezky rýsuje, všechno pomaličku a krásně roste .... on ten blog není až tak špatná věc, když se může člověk mrknout zpátky co dělal nebo jak vypadala zahrada před pár lety .... přeju ti krásné léto na venkově ...pa, pa Marki
OdpovědětVymazatMarki , jo jo, je to fajn vidět ten pokrok:-). Moc díky a přeji taky nádherné léto!
VymazatKoukám, že u vás na zahradě máte teď velmi dobrou úrodu. Nám se letos bohužel vůbec nedaří. Teda jako co se práce týče, tak to je v pořádku, ale bohužel všechno přišlo zatím v niveč. Jelikož se nám přes vesnici nedávno prohnala opravdu silná bouře a vzala všechno, co jí stálo v cestě. Dokonce i venkovní nábytek, který jsme měli doma teprve týden.
OdpovědětVymazat