Dozrávají ...
...ostružiny!
Přeji pěknou neděli!
Snažím se dodržovat klidový režim a tak Maxe nosí kdekdo a já poctivě polehávám na gauči.
Díky polehávání, jsem už na netu přelouskala snad všechny články a diskuse na téma diagnozy: placenta praevia centralis.
Podle všeho je možné, že se vše ještě upraví a moje těhotenství bude téměř normální, ale je i velká možnost, že dojde na nějaké komplikace a taky hrozí, že budu muset před porodem strávit pár týdnů v nemocnici.
Uklidňující je, že ať je průběh jakýkoli, není to vyloženě ojedinělá věc a myslím, že ve velké většině případů, pokud o problému lékaři vědí, dopadá to dobře i pro maminku i miminka.
S císařským řezem se musím trochu smířit, neb je to něco, co jsem nechtěla i přesto, že můj první porod nebyl z těch snadných a normálních, Max mi pocit z porodu trochu vylepšil.
Těžko soudit jak to bude, ale jestli jsem se doposud cítila fit a všechno mi přišlo, že je tak jak má být, tak teď mi přijde každé píchnutí, tlak a snad i kopání prcka podezřelé a vhání mi slzy do očí.
Snažím se uvažovat racionálně, ale psychika je mrcha:-).
Díky celkem vydatnému nicnedělání, jsem zjistila, že mě ani moc nebaví brouzdat po netu, protože jediné na co narážím jsou buď články o mé diagnóze a nebo spousta inspirace k tomu něco podniknout, vyrobit, udělat...
...no prostě moc podnětů k tomu, co bych teď neměla.
A tak jsem se po dlouhé době dostala ke čtení. Ovšem i to má háček. Jedinou oddechovku kterou jsem doma našla a ještě nečetla je knížka Z lodiček do holin od Marcely Mlynářové a jsem v půlce.
Je to vtipné a mojí nátuře velmi blízké vyprávění o tom, jak si žena z Prahy, v nejlepších letech, žijící sama, koupila chalupu v pohraničí a dala se do jejího zvelebování na vlastní pěst a navzdory všem přibuzným a známým, kteří to viděli černě. Jen mi trochu vadí, že hlavní hrdinka je často sama a tak mě asi čtení bavilo nejvíc, právě v celkem narvané čekárně v nemocnici:-))).
Ale už jsem si objednala další čtení, tak se těším.
Ještě minulý týden jsem chodila kolem keřů ostružin a těšila se , že až budou, upeču celé bandě u nás, nějakou dobrotu. Teď si občas uzobnu jen tak do pusy, ale do pečení se pouštět nebudu. Možná bych mohla zkusit namotivovat bandu aby je otrhali a udělali smoothie, ale znáte to, jak se tak asi dá motivovat parta chlapců kolem 18ti ke sběru lesních plodů :-))).
No a k těm ostružinám ještě pár fotek z minulého týdne, kde jsme komplet familie (tedy řekněme CZ část :-))) ), což se taky často nestává...
... ale sladit se, aby jsme se všichni dívali do objektivu...
...to nehrozí :-))).
Mějte pohodový večer !
Komentáře
A ničeho se nebojte, vše dobře dopadne. Až teď jsem zjistila, že jsem něco podobného taky měla, i když nevím jak přesná byla ta poloha, taky jsme tehdy odjížděli na dovolenou a doktor to moc nedramatizoval, jen prý ´do toho nemáme moc bušit´ :-D A pak se povytáhla s rostoucím břichem.
Aspoň konečně přijde ke slovu šicí stroj, no ne ;-)?
Určitě máte i plno neroztříděných a do alb patřících fotek. ( Bontia na Slevomatu má právě akci na fotoknihy ;-))
Háčkování, pletení na prcka?
Aktuálně velký hit knihkupectví - antistresové omalovánky pro dospělé.
No a knížky? Jééé, kdybych musela nějakou dobu ležet, podstatně by se mi snížil komínek - spíš komín :-) - nových a ještě nepřečtených knih.
Tak se držte a netrapte se.
PS: pro všechny diskutující na tomto blogu - ono je něco špatného na tom mít třetího chlapečka nebo co :-/ ? Mě jako matku dvou kluků to vytáčí jen to čtu a nemusím být ani potřetí těhotná, chudák Lucie...
Vendula
Jinak Lucko nevěšte hlavu, vše se ještě může změnit (což už máte určitě načteno). Držím vám pěsti pro štěstí, ať je vše v pořádku. Jo a na ty ostružiny bych je vyslala a pak ať vám z nich společnými silami něco sladkého na obalení nervů upečou, zasloužíte si to. Vera
Mně je jasné, že si přejí holčičku, já bych si taky v koutku duše přála holčičku, ale na druhou stranu se člověk potřebuje sám sobě vyrovnat s tím, že to na moc procent holčička asi nebude. Srovnat si v sobě, že pohlaví je přece jedno, hlavně, že bude prcek zdravý a spokojený. A tomuhle opravdu nepřidá, když člověk pořád dokola čte - ´tak konečně už holčička, za odměnu holčička, snad se dočkáte té vysněné holčičky, ať mají kluci princeznu´ atd.atd. Což se tady objevuje neustále. Nevím jak vy to máte s dětma, ale ony jak ty hormony začnou fungovat, tak je to někdy na zblbnutí - rozum říká, že pohlaví je jedno, srdce chce to vysněné, pak lítost, že nemáte radost z toho opačného pohlaví, pocit viny, že jste třeba i kvůli tomu brečela ...
Mám několik kamarádek, co byly schopné týden probrečet kvůli opačnému pohlaví a částečně kvůli ´chytrému´ okolí, které mám pocit má v poslední době jedinou svatou pravdu a to ´aby to byl přece páreček´ :-////
A nebojte, já si v sobě nic srovnávat napotřebuju. Já jen musím někdy v budoucnu přemluvit manžela na třetí mimčo, protože správný král má přece tři syny :-)
... nebo syny a princeznu? Jak v které pohádce ;-)
jsem ze šluknovského výběžku, což je shodou okolností místo, kde má chalupu Marcela Mlynářová. Kvůli tomu jsem začala číst její knížky a nakonec jsem je přečetla všechny, některé i víckrát. Je to sice oddechovka, ale velmi příjemná, a jestli ti má něco dodat náladu, tak si myslím, že jsi sáhla po tom pravém. Mimochodem, v reálu je úžasná, byla jsem na její besedě, šik dáma, skvělý humor a nesmírně pohodová. Jo a jinak, všichni, co sem chodíme za čtením, ti držíme palce, tak to by bylo, aby to dobře nedopadlo. Zdraví Alena
Věro díky za podporu, ale musím říct, že mi přání holčičky až tak nevadí:-), ale abych pravdu řekla kluk by byl do té naší famílie praktičtější:-))). Naštěstí jsem se nikdy pohlavím miminka nestresovala a ani tohle ani předešlé těhotensví není výsledkem touhy po holčičce ani mojí ani mého muže :-).
Ale ono nakonec je mi opravdu úplně jedno jestli to bude kluk nebo holka, nejdůležitější je aby jme byly já i mimi v pořádku.
Mějte krásné dny!
Krásné dny!
Okomentovat
Děkuji, že mi dáváte vědět , že tu jste. Lucie