Malé radosti...

...ve velkých dávkách!

To je přesně to, co potřebuju v únoru nejvíc!

I když sluníčko nás občas navnadí a zvedne náladu, boty obalené blátem bych ještě zkousla i dítě obalené blátem se dá zvládnout, ale dvě prťata který se hrnou domů bláto nebláto a k tomu skoropuberťák, který se sice raději svléká venku ale klidně se u zouvání a svlékání kalhot drží zablácenou rukou okna nebo ještě lépe omítky...to už mi občas hýbá tlakem a když pak muž nebo instantní synek v zablácených botách jenom "přeběhne" přes chodbu pro nějakou nezbytnou nutnost, kterou potřebuje a evidentně jsou překvapeni a zaskočeni faktem, že za sebou nechávají nánosy bláta...to už chce nějakou tu radost pro udržení rovnováhy :-).

Potok bez ledu a plný vody mi dělá radost.

Větvička ve váze, kde začínají rašit lístky a květy mi taky dělá radost:-).

A největší radost mi dělá slunce.

Chudák únor, když nad tím tak přemýšlím tak by ho asi hodně lidí označilo za nejhorší měsíc v roce...

...možná i proto je tak krátký :-)))

Pokud by jste měli odstupňovat měsíce v roce podle oblíbenosti, jaký by byl ten nejmíň oblíbený ?

A který by to naopak vyhrál ?

U mě by vyhrál červen o fous před květnem a na třetím místě by byl říjen .

Mějte prima start nového týdne!