Přeskočit na hlavní obsah

Poslední příspěvek

Chaos v obraze může být krásný...

...chaos v životě ne. Poslední dobou mám pocit, že se můj život podobá obrazům, které teď maluju. Chvíli chaos, chvíli klid, občas vrstvy přes sebe a chvíle, kdy člověk vůbec neví, co z toho nakonec vznikne. Rozhodla jsem se že letos budu stát na své straně, že pro sebe budu někým o koho bych opravdu hodně stála, aby po mém boku byl. Jsem rozhodnutá pro změny a není to vůbec jednoduché. Ani udělat ta rozhodnutí a ani je plnit.  A tak teď občas maluju, čtu knížky a taky zase běhám, přemýšlím a snažím se pustit všechno, co už dávno nenesu proto, že chci, ale jen ze zvyku nebo ze strachu. A někdy si říkám, že jsem vlastně expert na život :-) Roky hledám rovnováhu. Umím vytvořit hezké věci, napsat článek, který má odezvu, nasbírat lajky a milé reakce. A přitom mám občas pocit, že v běžném životě pořád něco stavím… a zároveň se mi to pod rukama rozpadá. Z toxického vztahu do komplikovaného vztahu. Ze snu o rodině a zapuštění kořenů do dalšího stěhování. Z většího bytu do menšího, z lepš...

Chtít mít radost...

 ...z maličkostí!


Krásný den ženy!

Doma květiny pro zlepšení nálady a pocit jara.



Počasí mi dnes maličko srazilo náladu a v noci jsem špatně spala. 

Ale poslední dobou vnímám, jak se mi do života mnohem stabilněji vrací radost z maličkostí.

Nevím, jestli se mi povede přesně vyjádřit, co chci. Celý život jsem bývala dobře naladěná i přes těžké časy a starosti. Dělaly mi radost drobnosti – hezký výhled, květina na stole, pár milých slov s přáteli nebo i s náhodnými lidmi, nebo jen sluneční paprsky prostupující do místnosti.

V posledních šesti letech ale nastal zlom. Pomalu jsem se sbírala z naprosté nedůvěry ve všechno a ve všechny. Dobrá nálada, nadhled na život i důvěra v sebe a okolí se vracely jen po malých kouskách a na krátké chvíle. Někdy to trvalo pár měsíců a pak zase přišel propad. Nikdy už ale nebyl tak hluboký jako na začátku.

A tak poslední dobou s velkou pokorou vnímám, že se ta radost i nadhled vracejí.

Moc bych si přála to nezakřiknout. Dokázat se na svět zase dívat skrz ty moje vlastní růžové brýle – a přitom si nelhat do kapsy.

Je to docela náročná disciplína.

O starosti není nouze, ale ve zdraví – a tím myslím jak fyzickém, tak psychickém – jsme schopni zvládnout mnohem víc.

Určitě mě ovlivňuje i období menopauzy. Když se dívám kolem sebe, je to asi jedna z nejvýraznějších změn v životě ženy. Vnímám, jak k tomu přistupují ty, které si tím už prošly, a mám pocit, že si na to nové období prostě musíme zvyknout – každá jinak a každá jinak dlouho.

Ať chceme nebo ne, někde uvnitř tu změnu cítíme.

Jak to máte vy? V jaké fázi ženství jste a jak se vám tam líbí?

Jdu si dát svou ranní kávu a snažit se udržet svoji energii během dne stabilní 😉.

Komentáře

  1. Mít radost i z maličkostí je docela náročné - obzvlášť když zrovna není lehké období. Před dvěma lety, kdy jsme přišli o babičku, mi to dlouho trvalo. Teď, když už jsou to skoro dva roky, se snažím pomalu dostat do "normálních" kolejí. Občas je to pořád těžké, ale snažím se, aby to zase bylo lepší.
    Hezký den. 🙂

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji Nikolo, držím palce ať je to lepší a lepší.

      Vymazat
  2. Luci, přeji, aby těch důvodů i k sebemenší radosti ze života bylo stále víc. Já spadla do menopauzy po operaci ve 32 letech a to byla "jízda". To jsem ale netušila, co se mnou ještě život chystá.... takže v době, kdy jsem sešroubovaná ze všech možných stran, kdy mám už 2 dospělé vnuky a 2 vnučky na 1.stupni, se s nimi raduji z jejich úspěchů, ale i z toho, že mě zrovna nic nebolí nebo že mi něco vykvetlo na zahradě. Prostě radovat se ze života je potřeba se naučit a hlavně si to opravdu užívat.
    Z Jizerek přeje prima dny Olina

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Krásný den Olino, ano to je pravda. Ať je co nejvíc důvodů k malým radostem každý den!

      Vymazat
  3. Lezarts
    Prošla jsem si tím. Nával mi občas komplikovalo život, ale nic co by se nedalo zvládnout. Zato do mě vstoupila neuvěřitelná pohoda! Bohužel ubývá fyzických sil.( to jsou ty dvě strany mince).
    Díky tomu jsem asi zvládla velice tragickou situaci v rodině. A každý den beru , že ho mám jako prim a tak si ho snažím užívat.
    Ať žije slunce!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Lezarts, díky, taky si myslím, že k té pohodě žena dojde, ale ten přelom je náročný. A ano každý den života je dar.

      Vymazat
  4. Milá Lucie , raduji se z maličkostí,z toho že je hezky (když je☺️) , jsem ráda na zahradě,v přírodě a tak,, a bylo by mi mnohem mnohem lépe, kdyby mi neodešla kamarádka, moje největší 🤍. . . jinak menopauzu si nepřipouštím , jsou horší věci,a četla jsem o menopauze skupinu, musela jsem to přestat číst a je mi o moc lépe 🍀☺️

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji Dae, ono platí všeho moc škodí :-). Ale někdy je fajn vědět , že to tak mají i jiní a hlavně vidět, že zase bude líp :-). Krásné dny

      Vymazat
  5. Milá Luci, na menopauzu si zvykám a zvládám čím dál lépe, ale na začátku mi to přišlo hrozné.
    Přeji krásne dny, pohodu a dobrou náladu🍀☀️.
    Liba❤️

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji Libo, tak ať si rychle zvykneme a můžeme užívat ty malé radosti všedních dnů !

      Vymazat
  6. Luci, jsem moc ráda, že jste se vrátila k blogování. Jsme stejně staré a váš blog mě provázel hodně let. Také jsem se celý život dokázala se radovat z malých věcí, ale před třemi lety se mi život obrátil naruby a vše se změnilo. První rok byl hodně krušný. Teď se to trochu stabilizuje, ale ta úplná radost tam ještě není, stále se cítím “otupělá”. Ale věřím, že čas je nejlepší léčitel a vše se vrátí do ne už původních, ale nových, příjemných kolejí. A váš blog mě v tom ujišťuje. Ukazuje, že po traumatu je normální si projít časem hledání ztracené rovnováhy, a že ten proces trvá několik let. Xxx

    OdpovědětVymazat
  7. Toto období mám už za sebou a neměla jsem s tím problém. Dokonce jsem zaznamenala plus. Konečně jsem nebyla věčně zmrzlá :-). Ale na druhou stranu mi ani návaly nezpříjemňovaly život. Můj postoj k životu je asi takový : stát nohama na zemi.
    Nechtít za každou cenu mít křídla a lítat. Když se to však povede, tak si to užít.
    Pěkné dny, Luci !
    Hanka

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Děkuji, že mi dáváte vědět , že tu jste. Lucie