Přeskočit na hlavní obsah

Poslední příspěvek

Rozloučení ...

...s prázdninami! Krásný den přeji! I když píšu večer, protože já se dnes tak trochu léčila z víkendu. 😅 O tom, že plánuji s dětmi alespoň jedno prázdninové dobrodružství, už jsem  psala tady.   Tehdy jsem ještě netušila, jestli nebudu muset podstoupit chemoterapii a jestli vůbec zvládnu alespoň tohle. Ale koupila jsem si rodinnou vstupenku na sobotní celodenní akci v místě mého dětství. Letní dětský tábor Hryzely  - dnes zážitkový areál .  Přestože jsem na tomhle táboře nikdy nebyla, znám ho od nejútlejšího dětství a, kam až moje paměť sahá, vždycky jsem se tam chtěla podívat. V době, kdy ležel ladem, nikdo se o něj nestaral a tábory se tam neprovozovaly, jsme se ségrou chodily kolem a s nostalgií nakukovaly za plotem. Tábor v Hryzelích je táborem od roku 1958, a tak děti z tábora v „našich“ lesích potkávala jako dítě moje o patnáct let starší ségra a později i já. A pokud se to povede, možná na ten tábor příští rok pojedou moje děti! Moc doufám že povede, protože ...

Se sluncem jde všechno líp...

 ...hlavně s tím jarním!

Krásný den, dámy!

Potřebuji vzpruhu v podobě slunce. O víkendu chvíli vysvitlo, ale než jsme dovařily oběd bylo pryč. Já už tak moc potřebuji slunce. I v pracovní dny, kdy ho člověk zahlédne spíš jen skrz okno, dodá tolik potřebnou energii.




Včera nám ukradli hodinu dne, vždycky mě to ten den štve a ta hodina mi chybí, pak se mi několik dnů špatně vstává...
...ale ty večery!
Ty dlouhé večery mi to vynahradí :-)




Takže světlo a slunce, to jsou dvě věci po kterých teď prahnu nejvíc.
Po dlouhé době jsem si zase dopřávám nějaké dekorace a užívám si to. Sama nechápu ta období v mém životě, kdy mi to opravdu nedokázalo hnout náladou. Ale měla jsem je, natrhala jsem si větvičky, ale 
chyběla tomu ta správná energie. Ta energie, kdy se podíváte na ty květy v paprscích slunce, ale naprosto chybí ta emoce "jů, to je krásný".
Taky se vám to někdy stalo?


Jsem ráda , že už je to pryč a že mi zase drobnosti dělají radost:-).



A tady na poslední fotce jsou za oknem v rozostření vidět zahradní židle, stojí frontu, čekají až na ně přijde řada :-).
Brzy bude dokončen přístřešek a nastane období grilování :-). Moc se těším!


Mějte se krásně !







Komentáře

  1. Myslím, že až když člověk projde obdobím "nemám sílu na to, co pro mě kdysi bylo důležité", tak si teprve začne uvědomovat, jak je super, když se ta původní chuť vrátí. Prošla jsem si tím pár let zpátky. Jinak posun času mě taky vždycky rozhodí, vstávám ráno v půl šesté, takže ranní tma mě štve víc než by mě těšilo večerní světlo. Myslím, že se srovnám až se svátky. A díky, že zas píšete blog!

    OdpovědětVymazat
  2. Přesně tak. Tak čas se snad srovná velikonočními svátky :-). Díky Jano.

    OdpovědětVymazat
  3. Ráda čtu vaše články

    OdpovědětVymazat
  4. Nevadí mi ten časový posun, ale vadí mi když na nebi není pověšené slunce.
    Já se sluncem ožívám a s jeho teplíčkem jsem kamarád.
    Klidný den !
    Hanka

    OdpovědětVymazat
  5. Lezarts
    Se sluncem i časem jsem na tom stejně! Ať žije světlo a slunce!

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Děkuji, že mi dáváte vědět , že tu jste. Lucie