Oblíbené křeslo...
...aneb touha mít svoje místo! Krásný den přeji! Pořád někde čtu nebo slyším v rádiu, že počasí bude čím dál lepší. Už bych si moc ráda dala to svoje odpolední kafe venku na sluníčku, ale zatím to tak úplně nevypadá – a teplo si představuju přece jen trochu jinak. A tak si zatím kafe dopřávám v teple domova. V patře máme prostor, kde mám svoji pracovnu, a já jsem konečně dostala chuť se jí trochu pověnovat. Udělat si tam příjemno. Tak, abych tam měla chuť si sednout třeba právě s kafíčkem a jen tak být. Zdaleka to ještě není tak, jak bych si představovala, ale už teď vím, že je tam příjemně a že to postupně doladím. Myslela jsem, že touhu mít svoje oblíbené křeslo jsem zdědila po taťkovi. Vždycky měl to svoje místečko. Nepotrpěl si tolik na design, spíš na praktičnost – aby bylo kam odložit ovladač od televize, kam složit noviny a aby dosáhl bez obtíží na stůl pro něco dobrého :-). Křeslo měl v poloze, která sice úplně nelahodila oku, ale vždycky poznal, když se s ním pohnulo. Mamka má...
Je u vás krásně a útulno:-)
OdpovědětVymazatOlala, prekrasny byt!!! Tam by se mi take libilo bydlet :) Pekny den. Petra
OdpovědětVymazatLuci, máte to u vás moc hezké. Přeji krásný víkend ... Věra
OdpovědětVymazatLuci,
OdpovědětVymazatvypadá to u vás jako v jednom z těch časopisů. Dokonalé, útulné, vymazlené, vkusné a vážně bych u Vás klidně na tom rozkošném křesílku poseděla ;-).
Adámek je šikovný kuchtík; jak by taky ne - s takovou parádní zástěrou a pomocnicí maminkou ;-).
Měj se moc krásně.
Vivi
Děkuji za pohotovou reportáž, z místa činu:-D Nikde není ani známky o tom, že se jedná o nedokončenou... :-D Navíc s tak sympa kuchtíky, to jen láká vstoupit a uvelebit se a čekat na nějakou dobrotu!
OdpovědětVymazat