Jsou dny ...
...kdy se netěším domů. Přeji krásný den. Když jsem se vrátila k psaní blogu, slíbila jsem sama sobě, že budu upřímná. Nejvíc sama k sobě. Ale i k vám, čtenářům - a tak jsem tu s dnešním zamyšlením. Jsou dny kdy se netěším domů. A pak se za ten pocit ještě stydím. Můj život zvenku nevypadá špatně. Mám děti, vztah, střechu nad hlavou. A přesto jsou chvíle, kdy mám pocit, že stojím uprostřed všeho a nějak se v tom ztrácím. Nedávno jsem byla na velké onkologické kontrole. Dopadla dobře. Ta věta by měla stačit k úlevě. A ona taky přišla. Na chvíli. Ale přišlo také uvědomění, že to, jak se cítím každý den, není maličkost. Že to není něco, co bych měla přecházet jen proto, že „to není tak zlé“. Že na tom sakra záleží. Protože já už vím, jaké to je, když se tělo ozve v podobě nemoci. A možná právě proto dnes nedokážu úplně ignorovat ty malé signály. Stažené hrdlo. Tlak na hrudi. Pocit, že někam nepatřím tak, jak bych potřebovala. Dřív bych to možná přešla. Řekla bych si, že musím vydržet, že ...
Voní nádherně, ale ta senná rýma k tomu... uf. Řízky jsou super :-)
OdpovědětVymazatJa to poznám namočené do palacinkového cesta a po vypražení posypať práškovým a škoricovým cukrom. Ale už som to veľmi dávno nejedla.
OdpovědětVymazatMmm to zní výborně, díky za tip-vyzkouším :))
VymazatLucka, sirup aj med som včera navarila, ale rezníky som ešte nerobila. Tak zajtra mrknem, či ešte na kríkoch nejaká baza je a vyskúšam. Andrea
OdpovědětVymazatmy tomu říkáme svítek :o) krásný den, Štěpka
OdpovědětVymazatTak to je pre mňa novinka, vyprážaná baza ... skôr si to viem predstaviť v tom palacinkovom ceste na sladko ... rada by som vyskúšala, ale nechce sa mi zháňať bazu ...
OdpovědětVymazatSilvia
u nás se říká kosmatice .... neměla jsem je snad 100let
OdpovědětVymazatTaky musime vyrazit na bez, sušíme ho na čaj na zimu :) Mimochodem, mám podezření, že jsem viděla tvého muže včera kolem 19. na Muzeu v metru, je to možné? :))
OdpovědětVymazat